10 + 1 = Jiří Bialík (Illegal Illusion)

Illegal Illusion před pár dny vydali na domovském labelu Venus Flag zbrusu nové album Dried Blood Syndrome. Po digipacku chystají dvanáctipalec, po několika koncertech s novým materiálem křest v domácím prostředí a pak taky hraní třeba na Žižkovské Noci (21. března). Kytarista a zpěvák Jiří Bialík nám navíc souběžně vybral deset a jednu hudební radost za poslední rok i roky. Co mu právě hraje v autě, v hlavě i přiznaná guilty pleasures?

Eliza Shaddad – Future
Nevím v čem je jiná, ale propadl jsem jí dokonale, album Future asi budu sjíždet až do zhnusení, to je můj vzorec.

Land of Talk – Life After Youth
Před Eliizou Shaddad patřilo mé srdce téhle dívce s kytarou. Absence takového toho dívčího patosu na mě prostě funguje u obou.

Zola Blood – Infinite Games
Takový vokálnější Apparat, neuvěritelně jemný cit pro produkci s gradací, ke které vlastně nedojde. Riffy na retrosynťáky, zasněný zpěv, nevím jak si mě to našlo, ale těším se na příští.

Metz – Strange Peace
Vtipné bylo, když jsem to donesl Botovi, že tohle mě odstřelilo, že jako „takhle jo, ale s menším sustainem jdem kuchat“, tak mi na to řekl, že už je týden sjíždi v autě. Teď to sjíždím v autě já. Dým!

Lonely the Brave – Things Will Matter
Nové album mě neba, ale Things Will Matter a starší jsem si najel fest. Krásně jim drží zpěvové lajny s kytarovou produkcí. Alternativní stadiónová kapela.

Thom Yorke – Suspiria
Kdyby tam nebyla Suspirium, taková jeho klasika, které se já osobně nikdy nenabažím, tak by mě tahle filmová deska asi neoslovila. Za geniální považuji kritikou ztrhané album The Eraser a samozrejmě téměř celou tvorbu Radiohead.

Black Rebel Motorcycle Club – Specter at the Feast
Všiml jsme si, že vydali minulý rok novou desku i koncertu v Praze, ale ta mě nebrala. Při té příležitosti jsem si dal starší diskografiii, celou a neuměl jsem se od toho odtrhnout poměrně dlouhou dobu.

Chastity Belt – I Used to Spend So Much Time Alone
Spotify mi v nějakém výběru naservíroval jejich Different Now a já tam slyšel rannou neelektrickou, poloakustickou demoverzi naší Fingerprints z alba Thing After Death. Zvláštní pocit. Pak si mě našlo i tohle drzé album, a nachází si mě s nečekaně železnou pravidelností.

Death From Above 1979 – Outrage! Is Now
Tohle jsme v kapele objevili, když Waghiss dělal rozhovor s Apačkou pro pořad olomouckého rádia Under the TRVE Color (název našeho alba z roku 2007, mimochodem). The Physical World byla šupa a nova funguje podobně zábavně, i když už tam pro mě není ten moment překvapení.

...And You Will Know Us by the Trail of Dead – IX
Tohle album jsem objevil se zpožděním, nicméně Lie with a Liar a Bus Lines jsem z hlavy neuměl dostat poměrně dlouho! Tak jak to mám rád.

Guilty Pleasure:
The Beatles, Lennon, Smashing Pumpkins, Slayer, Mellowdrone, Spoon, Elvis, The Shadows… Toho bude.