Anna Mašátová | Články / Reporty | 14.07.2014
Na travnatém place mezi rybníkem a městskými hradbami rodného města Bohuslava Martinů se vyloupla stage, pár prodejních stánků a občerstvení, nemajíce mezi tuzemskými festivaly konkurenci. Langošovo-pizzové peklo nedorazilo, v Poličce čeká paella, guláš, brambory s tvarohem, špenátové těstoviny, domácí koláče, salátový bar a mnoho dalších pochutin, takže to má zahajovací kapela, svitavští folkáči Do větru, těžké. Gastronomická konkurence jim obecenstvo krade, vrcholem je servírování na květovaném prastarém porcelánu, snad z kredence poličských praprababiček. Talíře si nesete jako svátost, fascinace dávnými dekory nezná mezí. Do větru se drží statečně, texty a nálada jsou místy až „hlasovské“, zpěvačka Veronika Bartošová je k neukočírování a čas plyne více než vesele.
Zpívající kreslíř Mirek Kemel dorazil nejen s kapelou, ale i hostem Vladimírem Javorským, toho času ukulelistou, skvělým zpěvákem a saxofonistou. Anděl, Mrtvolky i písně z čerstvé desky Nic víc, kterou právě Javorský produkoval. Déšť sice rozhání obecenstvo na všechny strany, hraje se však dál, přídavek je milou nutností.
Se stmíváním je čas na prvního zahraničního hosta. Švýcarská parta Jaro Milko & The Cubalkanics, cumbia, šedesátkový surf rock, žádná laciná latino diskoška, ačkoliv vás roztančí během pár minut. Dominuje Milkova kytara a rytmická sekce Erica Guta a Ines Brodbeck, absenci basy vyrovnávají trombonista Luke Briggen a klávesák Eric Gilson. Představte si Firewater zkombinované s Django Reinhardtem, kterak si berou na paškál moravskou lidovku, coby refrén vyřvávají „a já se točím“ nebo napíšou instrumentálku na téma Krtek. Zdá se vám to podivné? Milko má kořeny v Čechách, na dovolené ho okouzlila Kuba, hrával s balkánskou kapelou a rozhodl se všechno propojit. Nový objev evropské world music má na kontě desku Cigarros Explosivos!, výbušná kariéra zaručena. Večer je sice chladný, návštěvníci jsou ale rozehřátí víc než dost. Po kubánském nářezu přichází Traband, zrající jako víno, písně se ani po letech neomrzí a do rytmu sebou plácají i ryby v rybníce.
Hodinou duchů patří pražským elektro šelmám Vložte kočku. Úderná čtveřice v modrém oparu den uzavírá, pár hodin ještě duní bubny z čajovny a cinkají lžíce o talíře, spát se jde až s kuropěním. Po prvním dni na Colour Meeting už si vyhrazujete v diáři čas na příští ročník, genius loci místa vás naprosto omámí. A pak že láska na první pohled neexistuje.
Colour Meeting 2014
11. 7. 2014, Polička
foto © Barka Fabiánová
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.