Články / Reporty

Štěrkovou cestou od blues k punku - GravelRoad

Štěrkovou cestou od blues k punku - GravelRoad

Jiří V. Matýsek | Články / Reporty | 17.05.2014

To, že se na koncertech začíná pozdě, je naprosto normální. Pověstná akademická čtvrthodinka se někdy stává pohříchu neakademickou půlhodinkou nebo dokonce hodinkou. Jakým šokem je pak kapela, která začne hrát na minutu přesně. Ne-li ještě dříve. Přesně to se povedlo v pátek 9. května americké kapele GravelRoad v uhersko-brodském klubu BandR.

GravelRoad (ve složení Stefan Zillioux - kytary, zpěv, Joseph Johnston - basa a Martin Reinsel - bicí) využívají blues - a je to spíše nálada a některé postupy než přímé omílání tradičních dvanáctek - jako základ pro vysoce energickou hudební směs. V ní se potkává garážový rock s punkem, rock'n'rollem i grungem. Blues tak, jak jej GravelRoad hrají, je špinavé, ostré, tvrdé a pořádně hlasité. A má obrovskou sílu a potenciál srovnat klub se zemí. Trochu tak překvapí samotní muzikanti s image slušných, usměvavých hochů, kteří před publikum přicházejí s velkou pokorou. Žádné hvězdné manýry. Kapela hrála s obrovským nasazením, bez zbytečných prodlev či zpomalování. Ke zvolnění docházelo snad jen v odkazování na učitele a vzory - bluesmany T-Model Forda a Junior Kimbrougha, jehož hudba je ale přeci jen éteričtější.

Hrálo se převážně z poslední desky The Bloody Scalp of Burt Merlin (2013), opomenuta nebyla ani předchozí Psychedelta (2011) a nemýlím-li se, sáhlo se dokonce i do debutu Shoot the Devil z roku 2008. Pro obecenstvo bylo možná vystoupení tak trochu šokem, rozčarování se projevovalo občasnými výkřiky "Zahrajte nějaký blues!!!" a také zvláštní, a nejen pro mě osobně nepochopitelnou, neochotou si kapelu po první části koncertu přivolat zpět. Potlesk byl vlažný, ale skupina se tím naštěstí nenechala odradit a vrátila se. V tu chvíli jako by publikum ožilo a nechtělo GravelRoad pustit z pódia. Proti původnímu plánu nakonec zazněly dvě skladby navíc a sahalo se až hluboko k začátkům tvorby sestavy, která začínala coby dvojice, jen ve složení bicí - kytara.

GravelRoad předvedli kompaktní vystoupení, takřka nic nedrhlo, koncert uháněl bleskovou rychlostí kupředu. Klubu BandR se opět podařilo přivézt do republiky zajímavé jméno současného blues. Blues, které má potenciál zaujmout i současné posluchače, kteří jsou odchovaní rockem devadesátých let. GravelRoad ukázali, že spojit punk a blues nemusí být věc tak podivná, jak to možná zní.

Info

GravelRoad (us)
9. 5. 2014, BandR klub, Uherský Brod

foto © Radim Malíček

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace