Jiří V. Matýsek | Články / Reporty | 18.11.2016
Šumperský bluesový festival Blues Alive načal třetí dekádu své existence pěkně zostra. Hned na první den – a to byl čtvrtek! – nasadil tři zahraniční umělce v čele s dvěma headlinery, Mariou Muldaur a Rolandem Tchakountém.
Večer otevřela Sharrie Williams, americká gospel-bluesová zpěvačka. Ukázala se být divokou, sympatickou dračicí, která si od prvních tónů svého vystoupení dokázala podmanit publikum v solidně zaplněném šumperském Domě kultury. Gospelová škola (ood šesti let zpívala v kostelním sboru) se projevila nejen v síle hlasu, ale i v komunikaci s publikem a hereckým talentem, kterým svou živelnou show kořenila. Málokdy se stane, aby hned první kapela prvního dne festivalu dokázala publikum roztančit. Sharrie Williams se to podařilo.
Roland Tchakounté, vrchol prvního dne, přinesl poněkud jiný zážitek. Kamerunský kytarista a zpěvák (s francouzským bandem) přivezl specifické blues, které pohlcujícím způsobem míchá africkou bluesovou tradici s modernějšími přístupy chicagského blues. Výsledkem je silně atmosferická hudba, která posluchače obklopuje až hypnotickou atmosférou, aby ho hned v zápětí strhla do víru nespoutané energie. Fantastickým výkonem zaujal skromně, až plaše působící kytarista Mick Ravassat, Tchakountého dlouholetý spoluhráč. Ten, společně s leaderem kapely, tvořil funkční kytarovou dvojici, vzájemně se doplňující i kontrastující. Roland Tchakounté Band přivezl zasněné i dravé vystoupení, které nadchlo.
Plakátovou hvězdou 21. ročníku Blues Alive byla Maria Muldaur, jedna z ikon šedesátkové folkové scény. Bohužel, ač je Maria Muldaur dozajista legendou, její hvězdnost už poněkud pozbyla své svítivosti a v českých zemích rozhodně nepatří k nejznámějším hudebním osobnostem. To se bohužel projevilo na poloprázdnosti sálu Domu kultury i na vlažnějším přijetí. Mudaur předvedla solidně šlapající vystoupení, ovšem pocit neopakovatelnosti, který zanechal Tchakounté, se už nedostavil.
Blues Alive 2016:
Sharrie Williams Band (us), Roland Tchakounté Band (cm/fr), Maria Muldaur & Her Red Hot Bluesiana Band (us)
17. 11. 2016 Dům kultury, Šumperk
foto © Radim Malíček
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.