Zdeněk Němec | Články / Reporty | 18.02.2015
Přicházím, když končí Katarzia. Poloprázdná Jatka a kdo je v sále, kecá. Škoda, páč tuhle slečnu si určitě někdy v budoucnu rád poslechnu. Slušel by jí třeba Jazz Tibet nebo Potrvá. No, dnes večer se jede přesně podle jízdního řádu Red Bullu. Koho tady máme dál?
„Hudební koncept“ Olivera Thomase Johnsona hraje ve třech. Při poslechu aktuální desky Joined Ends okamžitě naskakuje označení nu-jazz a koncertní vystoupení to jen potvrzuje. Dorian Concept přesně naplňuje klasickej model elektronika + klávesy, basa (v tomhle případě midibasa) a živé bicí. Jasně, díky bubeníkovi je Oliverova hudba živější a nezní to špatně, ale v rozjetějších pasážích se dostáváme někam k Jagga Jazzist a milionkrát řečenej vtip přestává být vtipem. V Note! (krásný infonoviny od Red Bull Music Academy) se pak dočtu, že Dorian Concept spolupracovali se Cinematic Orchestra a ty mi připomínali taky. Muzika v základu dobrá, ale hudební vzory a vlivy moc okaté.
Lidí na Jatkách přibylo, ukazuje se obrovská výhoda rozlehlého prostoru. Kuřáci postávají na zápraží, hlouček lidí odevzdává svršky do šatny a nemálo debatujících skupinek postává na dohled od galerijních instalací. Zbytek jatečních návštěvníků se mačká na baru. A bar je taky jediné místo, kde dochází k tlačenici. No stress, s tím se počítá.
Thundercat místy zní jako FlyLo s šestistrunnou baskytarou a medově soulovým hlasem. Na rozdíl od Dorian Concept se jedná o podobnost jen v náznacích. Samože to občas je popina, jako když trio dává hit Oh Sheit It's X a celým sálem se do nekonečna nese I Just Wanna Party, ale lidi to baví. Stephen Bruner, Ronald Bruner a Dennis Hamm navíc makaj jako o život a studiová tvorba dostává nový tvar. Hbité prsty běhají přes pražce, po klaviatuře a bubeník mydlí škopky jako ďas. Kočky jsou přece dravci a „hromkočky“ evidentně taky. Virtuózní funk a občas basová romance.
Páteční část pražské edice Red Bull Music Academy se vydařila. Zvuk mohl být vymazlenější, ale celkovej dojem neurazil. Pařbychtiví dobrodruzi vydrželi do rána a komu to nestačilo, měl před sebou sobotní nášup v MeetFactory. A pokud jde o Jatka78, nechť se jim do budoucna daří a nakopnou prostory k pravidelné otvíračce s bohatým programem!
Thundercat (usa)
13. 2. 2015 Jatka78, Praha
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.