Jáchym Krohe | Články / Reporty | 03.08.2013
OFF festival je každoroční zárukou nejenom existenciálních zážitků na pokraji života a smrti, ale především perfektního line-upu, čehož si všimli mimo jiné i na Pitchforku, kde Off zařadili mezi 20 nejzajímavějších světových festivalů.
První festivalový den byl jako tradičně poznamenaný hektickou orientací po katovických suburbiích, nekonečnou řadou na lístky a druhou nekonečnou řadou na směnění bonů, což je jediné festivalové platidlo. Pak už zbývá jen prodrat se davem Poláků, kteří všichni bez výjimky nekompromisně dodržují hipsterský dresscode, a dostat se k hlavní stagi na koncert brooklynských Woods. Přestože se areál teprve začal plnit a před touhle folk-rockovou čtveřicí postával jen menší hlouček fanoušků, Woods si zahráli na největšího headlinera a se sálající energií přehráli skoro celé poslední album, loňské Bend Beyond. Všechny dvouminutové vály se naživo dočkaly trojnásobné stopáže.
Hned po prvním koncertě přišlo dilema, zda vidět Cloud Nothings nebo Soft Moon. Vyhrál oaklandský neo-post-punk, jak svůj projekt označuje jeho zakladatel Luis Vasquez, a ukázala se to být správná volba. Přestože slunce ještě nezapadlo, zpocený stan přecpaný skákajícím davem a horkým vzduchem se postaral o odpovídající atmosféru. Soft Moon je sice sólo projekt, Vasquez si ale na pódium přizval bubeníka a kytaristu a předvedli hypnotizující hodinový set temného tranceu obaleného noisem, který Vasquez místy prokládal sólem na bonga.
Páteční program se rozjel pomalejším tempem a stihl jsem už jenom poslední koncert, všemi očekávané Smashing Pumpkins, kteří pro mě byli zatím jediným zklamáním. Billy Corgan zřejmě nebyl úplně ve formě, celý set působil monotónně a bez energie a nezachránil to ani cover Space Oddity od Davida Bowieho. Následná cesta domů, která se protáhla až do rána a zahrnovala návštěvu Myslovic, kde se v minulosti nacházel areál festivalu, by zasloužila samostatnou reportáž. Po apokalyptickém pátku naštěstí přijde sobota nabitá jmény, které nemůžou zklamat, od odpoledních Metz až po půlnoční Austru. Zatím je ale potřeba někde ve stínu nasbírat energii do zásoby a večer být alespoň na dvou místech zároveň.
OFF Festival 2013
2. 8. 2013, Katovice (pl)
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.