S Vlastou z post-hardcorových Permon Balet Superstar o lokální scéně, muzice před rokem 89 a o zpomalených kapelách.

Značná část obecenstva fanoušky asi nebyla a ocitla se v paláci severských tanečních rytmů spíše náhodou. Satisfaction.

Borometa dala dokupy to nejlepší, co je u nás aktuálně k vidění. Bez nadsázky, beze srandy. Den první. Vlněna na krev.

Schizoidní vyprávění s metodami Hitchcocka a Lynche o učiteli historie, který ve filmu zahlédne svůj duplikát.

Písničky prorostlé stoner a grunge kytarama hází po zlomku trpělivých, než se Cvaldovi spustí krev z nosu. White Lung, Saade.

Trochu tak překvapí muzikanti s image slušných, usměvavých hochů, kteří před publikum přicházejí s velkou pokorou.

Sice se říká, že vždycky dojde na Freuda, ale v tomto případě je to Jung. Anima a animus. Zženštilost muže a vzmužení ženy.

Dostaveníčko s dramaturgem a číšnicí z brněnského Bora, který pořádá dvoudenní tovární akci, bude mmj. Astronautalis.

Příznačné pro čtvrteční večer bylo sdělení organizátorů na facebooku krátce před koncertem: „Sold out – Good job, kidz!“

Lykke Li o sobě otevřeně říká, že dělá pop. Snaží se ale o pop jiný, někdo by možná řekl pop divný...

Big Daddy Kane je obvykle titulován jako pionýr nebo chodící legenda. To v rámci hip hopu znamená zpravidla dvojí.

Málokdy se stane, že kápnete na album, které vám hned na první dobrou nakazí organismus a vynutí si opakovanou dávku.

S Kayem Buriánkem o Ethanu Kathovi z Crystal Castles, na jehož bouřlivý DJ set dojde ve čtvrtek v Praze a v pátek v Brně.

Skit je jedním z originálních výdobytků hip hopu a stal se nezbytnou součástí mnoha alb nejen devadesátkové éry.

Ale tady valí zběsilé sypanice táta se svojí sedmiletou dcerkou. Milují palačinky, a jestli něco nestrpí, tak šikanu a upíry.

V prostředí současné klubové hudby nezbývá moc prostoru na péči o vlastní historii a zájem o tzv. velké příběhy. Icy Lake.

Marissa Nadler mi po svém dubnovém koncertě v Café V lese přislíbila rozhovor a protože se druhý den už vracela do Států...

Orion je průkopník tuzemské rapové scény, a tak se od něj neočekává posouvání hranic. Nuly, číslo jedna je Ori.

Neodpustitelné podcenění podmínek: přijet na Sedmičku autobusem a v saku? Dresscode sice nastavený nebyl, ale ani nemusel.

Většina děje se odehrává ve válečné pustině, která dílu propůjčuje jistou výjimečnost. Jestli někdo umí válečné komiksy, je to Ennis.