S Jamesem Johnstonem a Ianem Whitem jsme prohodili pár (sarkastických) vět v dodávce na parkovišti před Sedmičkou.

Je to důležité, pokud si chcete odpovědět na otázku, co odlišuje Nothing od zbytku shoegazeové scény.

Vzhledem k tomu, že aparatura slečny Carter spadá spíš do kategorie “sběratelské relikvie“, se jim ani chudákům nedivím.

Před Comeback Kid se řadí stejně rovných kšiltů jako lysin, na turné se začínajícíma kapelama i těma s pořádně hlubokou rýhou.

Turban se pomalu, ale rychle probouzí z beatové hibernace - vskutočnosti vůbec nespal, stejně jako řada producentů.

Elektronika, ambient, minimalismus i taneční muzika, podivná filmová avantgarda, zkrátka londýnský instrumentální mix.

Je to vězeň nebo údržbář? Ať tak či tak, je tam SAM. Zase na skok ve Studiu Hrdinů. Byl tam Karel Roden – oranžový na bílém.

Kde končí hranice snesitelnosti, obsahové i formální, filmového média? Asi nejpalčivější otázka u sledování posledního Kim Ki-duka.

Dnešní mládež se bez ustání kope do zadku nudou a nebýt sexu, seriálů a her, nadějná generace by na prokrastinaci chcípla.

„Ještě jsem neviděl, že by se někomu líbil drum’n’bass a v životě neměl ani joint.“ Hm. Takže si dám kafe a jdu.

Jan2 je DJ s rozsáhlou představivostí, Charlie One sexy zpěvačka s rejstříkem hebounkých i nebezpečně ostrých zabarvení.

1. dubna se do Jazzu po roce vrátila originální sestava edinburgských novátorů bohatší o nevšední vizuál. Hidden Orchestra.

Tváře zakryté vlasy, slova jen v nezbytně nutných chvílích. To vše tak, abyste sabat vstřebali co možná nejintenzivněji.

„Dneska křtíme super kazetu. Ty jsou dobrý do auta, teda do těch starších aut…,“ zaznělo na křtu Nul a Andrey Rottina.

Tagy death metal, stoner rock, sludge či funeral doom věštily samotného Dartha Vadera. Na takové večery se nezapomíná.

Poprvé se u nás představili Oranssi Pazuzu, protínající space rock, psychedelii a black metal. Jací jsou v zákulisí?

Mistr minimalistických kompozic, který se nebojí ani popovějších pasáží a různých experimentů s world music i elektronikou.

Aby bylo jasno, Brothers and Sisters of the Eternal Son Američana Damiena Jurada je skvělá deska. Co má společného s Goldfrapp?

Absolutní svéráz, milovník zvuku ve všech jeho podobách a derivátech, natočil jedno z nejzajímavějších loňských alb.

Dokonalá oslava technologizace hudby. Zvuk "before" přehlídky překonal během pěti setů vlastní laťku. Nowa muzyka.