Chodit pozdě může být i výhoda. Je hodina po začátku tiskovky, Rudolfinum je v podstatě prázdné...

Přední český klavírista, nebo přední český umělecký ředitel, v obou případech přesahující hranice naší země? Jan Bartoš je obé. Rozhovor k festivalu, jehož program budí respekt.

Myslím, že takhle komplexní, propracovanou a zároveň bezprostřední a oduševnělou show jsem naposledy zažil před čtyřmi lety u Davida Byrnea...

Trojice umělců prošla mnoha formacemi a spojuje ji vášeň pro jazz a elektroniku i unikátní vizuální estetiku, obrazová stránka je pro její vystoupení klíčová.

V novinkách z uplynulého týdne zabrousíme do hitparád i do kultovních sestav.

Na oblíbené plzeňské pivo chodí Ivan Gajdoš se ženou do hospody Pod Obrazem, která je v centru města v areálu krnovského zámku. Kam jinam zajde, zajdou?

S Alonou a jejími kolegyněmi jsme se potkávaly během konferencí a festivalů v zahraničí, v loňském roce navázaly hlubší spolupráci, která vyústila v česko-ukrajinský workshop...

Písně, v nichž Céu kombinuje brazilské tradiční rytmy s popem, jazzem nebo elektronikou, nejsou stavěné pro hlučné arény.

Před námi jsou GusGus, Hooverphonic nebo Alyona Alyona, na další jména jsme se zeptali Martina Brzobohatého, který je na Flédě doma.

The Luka State vydali v loňském roce slibný debut Fall in Fall Out, který v květnu představí i v pražském klubu Bike Jesus.

Je to oprávněné, není to oprávněné, těžko říct. Našlápnuto Mdou Moctar vážně má. V MeetFactory hrál v české premiéře.

Letošní festival francouzské kultury Bonjour Brno bude první květnový týden hostit mladého písničkáře, vystupujícího pod jménem Léonce. Rozhovor.

Na moje plačky, že celý den prší, mi s úsměvem odpovídají, že deštivé dny jsou fajn, protože lidi jdou o to radši na koncert. Rozhovor, koncert za pár dní.

Tento týden je redakční výběr nových tracků rozmanitější než kdy jindy. Připomínáme si ukrajinské Velikonoce s rapperkou Alyonou Alyonou, za zlámanou elektronikou se vydáváme do Milána.

Po reportu a fotogalerii ještě přinášíme obvyklé shromáždění vrcholů přehlídky, oslovili jsme taky další obvyklé podezřelé, kamarády a jiné celebrity.

Dionysus působí zcela jinak, aniž by Lisa Gerrard a Brendan Perry, jehož podivuhodné zájmy a potěšení jsou za nahrávkou cítit zejména, ztratili cokoli ze svého umu, stylu nebo elegance.

Skvělý songwriting, úžasný hlas a hlavně nefalšovaná radost z možnosti po několika velmi těžkých měsících být znovu před publikem. Silná místa, i ta slabší, rovnováha.

Prostřednictvím hudby a vizuálu zkoumá pomyslné hranice reality, které zároveň provází každodenními myšlenkami nad dospíváním, hodnotami a vztahy.

Podílel se na projektech zahrnujících současnou klasickou hudbu, volnou improvizaci, orchestrální hudbu, ale i rock, noise či elektroniku. A představí Stockhausena v DOXu.

McCarthy si v černém obleku, košili a brýlích udržuje výraz cynického kazatele, který neztrácí nadšení z dob, kdy začínali.