Články / Reporty

Elekce – záslužná, ale bez patřičné odezvy

Elekce – záslužná, ale bez patřičné odezvy

Jakub Béreš | Články / Reporty | 08.06.2015

V sobotu proběhl v pražské MeetFactory třetí ročník festivalu Elekce, který se zaměřuje na mladé tuzemské elektronické umělce. Heslem letošního ročníku byla spolupráce, a tak se na hlavním pódiu představili pražský producent Aid Kid spolu s Murder Bear Doug a zpěvačkou Irou Mimosou nebo Tom Holič + HRTL.

Mimo hlavní dění ve velkém sálu si organizátoři připravili venkovní stage, na které byl k vidění například P h a r a o h - ten bavil návštěvníky během čekání na headlinery, kteří měli půl hodiny zpoždění. Skvělý mix deep housu s prvky minimalistického techna zněl do prázdného prostoru, protože většina návštěvníků byla teprve na cestě. Zajímavým zpestřením bylo promítání filmů a diskuze s hudebníky moderovaná Jonášem Zbořilem, členem kapely Sundays On Clarendon Road (která se mimo jiné představí na Full Moon stagi během Colours of Ostrava).

Festival dává prostor i projektům, které se pohybují na hraně elektronických žánrů, tudíž jsme mohli vidět moravskou indie elektronickou sestavu Fred Madison. Jedná se o jeden z objevů Rádia Wave, který má slibnou budoucnost. Jejich největší předností je uvolněný a bezstarostný zvuk, kterého umí dosáhnout i během živého hraní. Hráli s lehkostí, jenž přivolávala letní náladu, o níž měl, mimo jiné, tenhle (jednodenní) festival být. Správnou festivalovou atmosféru dodal i stánek nového pražského bistra Hot God, který mění klasické párky v rohlíku na pokrm hodný sdílení na instagramu.

Vrcholem večera bylo vystoupení trojice v čele s Aid Kidem. Nešlo o recyklaci starých písní, ani o předělávky z nedávné desky, ale o vytvoření nového materiálu speciálně pro Elekci. Dle jejich slov by jim bylo líto skladby nezahrát znovu, takže budou další společná vystoupení – a že je na co se těšit. Minimalistické alternativní elektro je doprovázeno melancholickými, anglicko-francouzskými vokály Iry Mimosy a celá tvorba lehce připomíná poslední dvě desky Lenky Dusilové s Baromantikou, jejíž písně Aid Kid v minulosti remixoval. Rozdíl je v důrazu na jemnou elektronickou linku, zpěvaččin zpěv ji tady pouze podkresluje. Rušivým elementem bylo pestrobarevné světlo, které v první polovině setu utopilo muzikanty i s decentní dekorací. Klidnému vystoupení nehrálo do karet ani místo v line-upu - trio dohrálo kolem půl dvanácté a v pozdní hodině většinu diváků téměř uspal.

O rychlé probuzení se postaral další headliner, brněnské duo Tom Holič + HRTL a jejich hravý písňový set. Živost mu dodávaly Tomovy vokály nebo trumpeta, které spolu s odlehčeným soundem vytvářely alternativu k minimalistickým vystoupením. Tady nešlo o klasické djování, i když k tomu vyzněním nebylo daleko. Z velkého sálu se zábava přesunula do divadelní místnosti, kde z oblaku dýmu prosvítala pouze malá červená dekorace nad hlavami djů. Svůj temný set tu odehrála i dvojice muzikantů z Českých Budějovic Trojan Horses se svým hitem Trojan Night.

Organizátorům se podařilo na jednu noc sjednotit tuzemské naděje alternativní elektronické scény. Ty se, stejně jako celý festival, za pár let vyvinuly a jsou schopné konkurovat zahraničním interpretům, kteří vlivem malých promotérských skupin přijíždějí do metropole čím dál častěji.

Info

Festival Elekce 2015
6.6. 2015 MeetFactory, Praha
foto © Kateřina Motýlová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace