Etiojazzová legenda Hailu Mergia a nizozemské lo-fi blues

Etiopská hudba získala pověst té nejvybranější hudební lahůdky zásluhou prominentních fanoušků včetně Roberta Planta z Led Zeppelin anebo nezávislého režiséra Jima Jarmusche, který etiopské nahrávky použil ve svém filmu Zlomené květiny. Klávesový hráč Hailu Mergia je stejně jako jeho krajan Mulatu Astatke průkopníkem ethiojazzu, spojovacího článku mezi černošskou hudbou Afriky a Spojených států. Do Prahy přijíždí podruhé, doprovázejí ho muzikanti světové pověsti. Australský bubeník Tony Buck, jeden z pilířů australského jazzu, u nás koncertoval s alternativními kapelami (The Necks, Lee Ranaldo, Kletka Red, Otomo Yoshihide, Peril). Další Australan, basista Mike Majkowski, hrál se světovými jazzmany (Bob Mintzer, Vince Jones, Dale Barlow), je ikonou australské experimentální scény a mimo jiné založil improvizující ansámbl Splinter Orchestra.

Hailu Mergia je aktivní více než 40 let a hrál s veličinami typu Duke Ellingtona či Manu Dibanga, svět jej ale objevuje opožděně s nedávnými reedicemi jeho klasických nahrávek. Album Tche Belew (původně vydané roku 1977) bylo diskofilskou obdobou známky Modrý Mauricius a na dražbách se prodávalo za stotisícové částky. Svoji dráhu začal Hailu Mergia v hotelových kapelách hlavního města Etiopie, kde prošel podobně tvrdou školou, jako Beatles v Hamburku. Hrál pro pestrou směsici turistů, diplomatů i místních, zájem publika držel muzikanty v maximálním soustředění. "Pokud jsme nějakou píseň neznali, hned další den jsme zašli do obchodu, koupili nahrávku a naučili se ji," vzpomíná Mergia. Když se po svržení císaře Haile Selassie chopila moci stalinistická junta, pro hudební život to byla osudová rána. Po osmi letech hraní v hotelu Hiltonu v Addis Abebě vyjel Hailu Mergia se svojí kapelou na turné do Spojených států, kde žije dodnes. Africká hudba v té době pronikala do světa na kazetách, a jedné z Mergiových nahrávek se dostalo nejvyššího uznání. Francouzský znalec a propagátor etiopské hudby Francis Falceto ji vydal ve své sérii Ethiopiques, později ji nahrála známá newyorská skupina Antibalas.

ZEA je sólový projekt Arnolda de Boera, frontmana legendárních The Ex. Ve svém one man lo-fi blues na sebe vrší krásně zkreslené kytarové barvy, temně hypnotické rytmy a hluky. Jeho nahrávky jsou zběsilou oslavou hudební revolty, na BBC je s oblibou hrál guru nezávislého rocku John Peel. De Boer vystupoval na prestižních festivalech Printemps de Bourges, CMJ, South By Southwest i v tak exotických zemích, jako je Etiopie či Ghana a třeba i Rusko nebo Balkán. Cestování se de Boerovi vrací i s úroky, jeho album The Swimming City nabízí šokující kontrasty hudebních nálad, od elektroniky až po africké inspirace.