keša | Články / Reporty | 27.07.2016
Rusové natočili první sci-fi film v roce 1924 a hned zkraje majstrštyk. V Krásce z Marsu režiséra Jakova Protazanova najdeme vizi dokonalé marťanské civilizace, futuristické výtvarno (kapitola kostýmy je sama o sobě uměleckým dílem), sovětskou agitku, detektivku a komedii.
K hudebnímu ztvárnění tohoto filmu dostává příležitost postrocková kapela Safety First, místní borci. Rozjezd jak jinak než s delay on na obou kytarách, pak se přidává basa a bicí. Kdo si ještě vzpomíná na rané desky Maserati a The Mercury Program, si dovede představit, jak tento doprovod zní a taky, že ze zavedeného mustru se nebude slevovat. Natož aby byl pedál delay nedej bože snad někdy v módu off.
Bohužel to je zároveň i slabinou této projekce s živým doprovodem. Díky tomu se kytary občas rozjíždí a začátek setu tím trpí. Pro ortodoxní je ovšem zavedený delayový diktát mantrou. Safety First rozdělují své tracky podle prostředí nebo událostí filmu, který jim to umožňuje. V Krásce z Marsu se střídá linie pozemská s marťanskou. Mění se pouze prostředí, film je pomalý na obou zmíněných frontách, bez větší akce, s dlouhými záběry, což hraje kapele do karet. Z diktátu se Safety First vymaní alespoň na chvíli ruskou Kalinkou, která k záběrům moc dobře sedne, na plátně se zrovna hoduje, škoda, že to není hned z voleje, kapela nasazuje přechod s klopýtnutím. Po tomto odbočení se Sejfťáci vracejí do zavedených ploch.
V momentě vraždy jsou ozvěnou opakující se kytary konečně oživeny boosterem, zvuk je hutnější než předtím a vůbec, přituhuje. Raketa letí na Mars. Po příletu bez velkých okolků rovnou vzpoura a nasazení socialismu na rudé planetě. Jde o vrchol filmu, kde vynikají kostýmy Marťanů, ať už jejich představenstva, proletariátu nebo vojáků, zpracování je nádherné. Na kytarách nasazen znovu booster a kapela tlačí. Další oživení je až zpět na Zemi, den oslavy revoluce, bicí v pochodovém rytmu, vymanění se ze zaběhlého.
Škoda, že souhra trvala tak dlouho a delay on není taky někdy delay off a že kapela jede furt jako kvarteto, kdy nikdo z něj nemá pohov. Ty ortodoxní by to snad neurazilo a těm ostatním by se možná ulevilo. Ale kdo ví, bezpečnost raději na prvním místě.
Letní filmová škola 2016
Film a živá hudba: Němé počátky sci-fi
Kráska z Marsu (Aelita, 1924), hudební doprovod: Safety First
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.