Články / Reporty

Film a živá hudba: Marie od moře vs Planety

Film a živá hudba: Marie od moře vs Planety

keša | Články / Reporty | 28.07.2013

Planety si zahrály na filmové škole hned dvakrát. První den festivalu proběhl jejich regulérní koncert na podiu klubu Mír a den nato doprovázeli němý portugalský film režiséra José Leitão de Barosse Marie od moře z roku 1930. Nabízelo se tedy srovnání, jak si kapela ze Slezska poradí s nepísničkovou formou, která se k hudebním doprovodům většinou nabízí.

Film Marie od moře zprvu balancuje na pomezí dokumentu a hraného filmu. Počáteční záběry z denního života rybářů se pomalu usazují a snímek dostává dějovou linku. Planety začínají zlehka, potichu a opatrně s první záběrem. Postupně zesilují a během rozvíjející se dějové linie přidělují filmu jistou monotonii, drží hladinu. Vlny moře v jejich podání jsou spíš klidné, neustupují příliš do odlivu ani k vyburácenému přílivu. Taktéž filmový děj je nechává spíše chladnými, sebevražda kapitána lodi kapelou necloumá, dynamiku hry zvyšují jen pozvolna. Nejde o náhlé reakce na děj, změny nálad ani drobné epizodky. Zvuk Planet se valí monotónně dál, přes několik dějství najednou. Kdyby zvukař vytáhl volume doprava, bubeník vyměnil metle za paličky, kytara předimenzovala zkreslení a basák do toho víc třískal, byl by to sludgeový doprovod jak parní siréna, ta temnota tam byla. Alespoň jsem ji v tom viděl a chtěl vidět. Ale hrály Planety. Takto jsem dlouhou dobu čekal na změnu, nejen stejného rytmu, ale i harmonie.

Probuzení přišlo v druhé části filmu, když se na plátně objevily milostné scény, líbačka a tlachání. V kombinaci s postrockovými závany vznikal hořkokyselý feeling filmu, moment, kdy to Planetám sedí a jsou na správném místě. Takových momentů se do konce snímku vešlo ještě pár, muzikanti byli uvolněnější.

Je vždycky na kapele, jak film interpretuje. Jestli ho nazkouší dopředu nebo improvizuje na místě. Nejde o žádná pravidla a konvence. Vůbec nevadí, když je radost doprovázena smutkem a tragédie radostnými riffy, není to na vás, ale na nich. Důležité je, aby vás o tom přesvědčili a pak jste si mohli říct, proč ne? Já si teď ale říkám, proč jo.

Info

Letní filmová škola 2013
Film a živá hudba: Marie od moře (hudební doprovod: Planety)
27. 7. 2013, Slovácké divadlo, Uherské Hradiště

foto © Marek Malůšek

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace