Jakub Šilhavík | Články / Rozhovory | 16.01.2014
Fiordmoss v průběhu let vyrostli z křehkého elektro-folkového dua v regulérní kapelu, která překračuje hranice české nezávislé scény - zdánlivě protichůdné rané inspirace přetavili ve dvojici kritikou oceňovaných EP a vydali se hledat štěstí do evropské mekky alternativní kultury, do Berlína. Kam je zavede jejich cesta? Napodobí osobité duo DVA a upíšou se některému z prestižních zahraničních labelů?
Cítíte při návratu do Česka nostalgii? Nebo je to pro vás normální turné jako každé jiné?
Roman: Do Česka jezdíme docela často, takže pro nostalgii není důvod. Berlín je blízko a v Česku jsme rádi.
Petra: Turné je něco, kde se dějou hodně divné věci, takže nejde říct „normální turné“. Zatím jsme měli jen relativně krátké šňůry, ráda bych jela třeba na půl roku. To musí být úplně surreálný stav, protože my se dostáváme už třetí den do transu. Náš uplynulý rok vypadal asi jako film Idioti, nadabovaný do italštiny.
Jon-Eirik: Možná budu nostalgický, až pojedeme do Norska.
Fiordmoss před časem přesídlili do Berlína, kterému předchází pověst evropské mekky alternativní kultury. Naplnil očekávání?
Jon-Eirik: Musíme naplnit naše vlastní očekávání, ale je to dobré místo, kde to lze udělat.
Můžete srovnat německou hudební scénu s tou českou? Liší zahraniční publikum od tuzemského?
Roman: Berlínská scéna je zvláštní v tom, že se tam sjíždí hudebníci a producenti z různých míst světa, stejně jako posluchači, to v Česku tak výrazné není. V Česku na nás chodí hlavně lidi, co nás znají nebo mají v povědomí, v Berlíně hrajeme hlavně pro ty, kteří nás nikdy neviděli.
Petra: Nejlepší publikum je to, které vnímá. To se může stát kdekoli, ale například to rumunské a polské nás v tomhle směru potěšilo.
Živíte se tam hudbou?
Petra: Děláme hodně věcí. Videa, projekce, stránky. Jan například cvičí roboty.
V roce 2012 jste se stali objevem roku hudebních cen Vinyla. Zaznamenali jste zvýšení zájmu? Jak se stavíte k hudebním cenám?
Jan: Znatelné zvýšení zájmu jsme nezaznamenali, ale udělalo nám to radost. Obecně těžko říct, liší se to cenu od ceny.
Petra: Je to dobrý způsob, jak představit novější věci širšímu publiku, které by jinak zůstaly nepovšimnuty, na druhou stranu není možné o někom říct, že je první nebo nejlepší. Vinyla je fajn, protože oceňuje lidi, kteří doopravdy něco dělají. Pak jsou ještě ceny pro interprety a zmrzlé modly, ty už ale vnímám spíš jako anticeny. Kdyby si Vinyly všimlo širší české publikum, možná by neměli pocit, že jsou tu jen takoví, o nichž se dá číst pouze v bulváru, protože hudební kritici rezignovaně mlčí.
Fiordmoss patří k jedněm z mála českých kapel, které mají dotaženou vizuální prezentaci. Nakolik se vizuální stránkou zabýváte?
Petra: Asi není na místě rozdělovat Fiordmoss na nějaké stránky, protože pro nás je to jeden celek. Stvoření, které dýchá stejně jako my, určitým způsobem vypadá, nějak zní a má svůj vlastní svět. Nabízet místo celého stvoření jenom jednu část by bylo neúplné. Vlastně se divím, že to tak někdo nemá nebo nepotřebuje.
Roman: Taky je to asi tím, že my dva s Peťou jsme se potkali v době, kdy jsme řešili hlavně art, kapela vznikla na umělecké škole. Líbí se nám, že to může fungovat jako platforma, ve které se neprezentujeme jenom my, ale i další umělci, které respektujeme a jejichž tvorba roste spolu s tou naší. To se týká obalů desek, fotografií nebo toho, co nosíme na stagi i mimo ni, a všech dalších formátů.
Petra: Kvůli tomu letos zakládáme umělecký kolektiv, protože jsme chtěli, aby tenhle náš pocit byl pojmenován. Brzy budeme moci říct víc.
Jon-Eirik: Nemyslím, že existuje možnost, že by se Petra s Romanem soustředili jen na hudbu a nechali vizuální stránku na někom jiném, protože jim na tom záleží. Lidi jsou různí.
Postupně jste se rozrostli z dua na čtyřčlennou kapelu. Čím obohatili noví členové zvuk? Je tahle podoba definitivní?
Petra: Předně je třeba říct, že jsme nic z toho neplánovali. Jan se k nám přidal, protože mě zradily šlachy na rukou, a už s námi zůstal, protože jsme si to bez něj nechtěli představovat. S Jon-Eirikem to bylo podobné, ale tam jsme odolávali asi rok, než jsme šli společně do zkušebny v Berlíně. Potom nastala stejná situace, tak jsme mu nasypali do pití takový prášek, aby s náma zůstal.
Roman: S každým novým členem nabrala kapela více života. S příchodem Jon-Eirika jsme vyrazili z kapely počítač a z toho máme radost.
Jak probíhá skládání? Funguje v kapele demokracie nebo má někdo hlavní slovo?
Petra: Hlavní slovo má ten, kdo má nejlepší nápad.
Jon-Eirik: Nevěřím na demokracii v hudbě.
V létě měl premiéru singl Siberia, který předznamenává nové album. Jak to vypadá s nahráváním? Bude se opět jednat o EP nebo tentokrát plnohodnotné LP?
Jan: Zatím děláme písničky, ještě nenahráváme.
Roman: Neradi slibujeme datumy, protože nám to přináší smůlu.
Petra: Siberia byla vydaná takto sama, protože jsem chtěla, aby zářila. Je totiž o člověku, kterého si moc vážím. Podle mě je plnohodnotné album takové, které má smysl od začátku do konce, a je jedno, kolik času mezitím uplyne. Až bude řečeno všechno, co je třeba říct, tak to vydáme.
Dokážete už říct, jestli nový materiál naváže na předchozí tvorbu nebo chcete dále experimentovat se zvukem Fiordmoss?
Jan: Náš fotograf Jan Durina řekl, že ty nové věci jsou všechno, co se mu líbí z Gliese a Ink Bitten dohromady.
Petra: Hledáme, jak vyjádřit atmosféru každé písně podle toho, co její příběh vyžaduje. Je nás o jednoho víc, takže to nemůže být jako předtím, ale těžko to nazývat experimentem, pro nás je to přirozená změna a posun.
Druhé EP Ink Bitten jste částečně financovali prostřednictvím módního crowdfundingu. Zvažujete tento způsob i propříště? Roman: Momentálně neplánujeme. Až bude deska a bude potřeba zaplatit její výrobu, budeme přemýšlet jak.
Abbé 06.11.2024
Přibližně hodinový blok se na Brutal Assault setkal s poměrně živým zájmem, přestože byl prostor vydýchaný už kolem jedné odpoledne. Rozhovor.
Mariia Smirnova 03.11.2024
V rozhovoru nám David prozradí nejen detaily příprav, ale i další akce, na které se těší – a nakonec i to, jaký je jeho nejoblíbenější drink na šestce.
Klára Řepková 23.10.2024
Z covidové karantény vzniklé uskupení se na něm střemhlavě vzdaluje od všech vnějších i osobních škatulek.
Banán 09.10.2024
Brendan Canty byl zakládajícím členem Fugazi. Nyní je jeho hlavní hudební radostí kapela The Messthetics. Rozhovor.
Štěpán Bolf (A.M.180) 07.10.2024
Před devíti lety oznámili košičtí Kolowrat pauzu, která se mohla zvenčí jevit jako úplný konec jedinečné kytarové kapely. Teď jsou zpátky. Rozhovor.
Abbé 03.10.2024
Parta ochmelků převrtá spousty vypitých piksel od piva na zbraně a brnění, aby srovnala účty s protivnými fantazáky, načež utrží jak černý rytíř v Monty Pythonovi a Svatém grálu spousty…
redakce 30.09.2024
Akce rovněž nabídne příležitosti pro networking mezi umělci a profesionály a představí veletrh s firmami z hudebního sektoru. Programový ředitel nám o tom řekl více.
Libor Galia 26.09.2024
Jeden z nových bookerů pražského Fuchs2 je DJ s více než dvacetiletou historií, který se před několika lety stal i producentem. Set v kolumbijském lochu?
Mariia Smirnova 24.09.2024
Dostal Sungazery do Česka. “Líbí se jim atmosféra Kampusu, rádi se sem vrací,” říká dramaturg hudební sekce Mikuláš Svoboda.
Libor Galia 05.09.2024
Jeden z dramaturgů klubu Fuchs2 se rozhodl přinést do pražské klubové scény svěží vítr, nové žánry a neotřelé hudební experimenty s pulzujícími rytmy Latinské Ameriky. Rozhovor.