grape_full: můra Jesus, yin-yang

Hlavním pravidlem line-upu Grapu je uvolněná atmosféra, radost, chytlavost a přívětivost. Všechny tyto atributy jako jediná popřela Nicole Rose Hummel aka Zola Jesus, která se o půl sedmé snesla na hlavní stage jako noční můra zahalená od hlavy až k patě v černošedém úboru. Nad prosluněné letiště přinesla chlad doprovázený silným větrem, přivolaný animálními těkavými tanci a pronikavým hlasem. Jeho síla v doprovodu hutných beatů musela snad v každém návštěvníkovy festivalu probudit některé zapomenuté emoce. Sounáležitost, hněv, pochopení i nepochopení – na tvářích návštěvníků bylo vidět, že tenhle koncert není tak snadný jako všechny ostatní. Empatii vystřídalo podivení a nejistota hlavně ve chvílích, kdy afektovaná Zola Jesus představovala nové skladby z připravované desky Okovi. Ta by se mohla stát podzimní senzací, už jen proto, že industriálně noisové závěry nových skladeb zněly, jak by je koprodukoval Ben Frost.

Po vystoupení Zoly Jesus se do areálu vrátila letní atmosféra. O tu se jako jedni z mnoha postarali Seafret. Zpěv, akustická kytara a charizma obou členů popfolkové kapely, která si razí cestu ke slávě minimálními prostředky, pokorou a hlavně silnými melodiemi s tendencí dojímat davy. Rodící se velké hvězdy vystřídali Novozélanďané The Naked and Famous. Jejich největší hype je s vydáním třetí desky už definitivně za nimi, přesto jejich hodinová show bavila od začátku do konce. Svůj podíl na tom měla chemie dnes už bývalého páru, který si za mikrofony předával klidnější sloky i dravé refrény. Teenagerská hymna Young Blood na závěr znamenala nápor nostalgické euforie.

fotogalerie z festivalu tady nebo tu

Indiepopový objev Haus střídali Two Door Cinema Club. Oba výkony spojovala energie a vyklidněnost, které se lépe konzumují živě než z nahrávek. Pozitivní indie opar roztrhl až George Fitzgerald se svou selekcí techna a housu pro nenáročný festival, když v závěru setu nemohly chybět útržky hitů Johna Hopkinse nebo nový Four Tetův remix skladby Violence Noise od The xx. Hořkosladkou osmdesátiminutovou show vyšvihli Moderat. Šeptandu o tom, že kapela půjde na dlouhou dobu k ledu, oficiálně potvrdili i sami muzikanti, když na svém Facebooku lákali na poslední berlínskou show pod širým nebem. Možná i proto se nedrželi tak striktně skladeb z loňské trojky, ale představili vyvážený průlet diskografií, během něhož dostal prostor Apparatův uhlazený vokál, zasněné polohy i špína. Tomu všemu vládly impozantní projekce a kvanta hustého dýmu.

Silnější závěr si osmý ročník Grapu ani nemohl přát. Festival nenaplňuje parametry velké akce pouze svým line-upem, ale už i svojí velikostí. A hlavně místním významem, perfektní organizací i libůstkami navíc, jakými byly například tajný koncert domácí Pary na improvizované slámové věži, každoroční dresscode nebo stanové městečko postaveného do určitého ornamentu. Tím letošním byl obrazec yin-yang, který vystihl náladu celého festivalu. Jedině na Grapu se i přes hrozivou vichřici probudí areál do prosluněného dne bez jediné známky večerní pohromy...