Kvietah + něco něco + Ima Teva, 24.1.2023, Café V lese, Praha

Divnosti. Malé vydavatelství hudby, které mám ráda a někdy mi přijde, že o něm ví míň lidí, než by si zasloužilo.

Kvietah začla klidnou křehkostí, kterou během svého hraní gradovala, sílila a zintenzivňovala. Ukázala se v plné kráse a znovu mi došlo, jak je živě neskutečná, ač se do desky Hejno černejch koček stále neumím proposlouchat. Všední témata nevšedních ilustrací tvoří skrze tóny.

"zastavit se stát přestat utíkat – věřit sám sobě nevyčítat si strach – zvědomit si tělo přijmout myšlenky – pocity i skrytý obavy..." Něco něco začali Strachem. A bylo to nekonečně opojné od prvních tónů i slov. Při Rovině standardně pláču a při Strachu obdivuju Tomášovu energii a neklid.

Ima Teva s Davidem Pohamačem večer uzavřeli. Přesunuli jsme se k elektronice a synth-popu. Čas plynul a po naléhavosti byl čas na odchod. Tma v čentáru, který obývají lidé, co se zapomněli smát?