Jakub Šilhavík | Články / Recenze | 11.03.2013
Saade vždycky patřili k těm českým kapelám, které by si zasloužily více uznání a s tím spojené častější koncertování. Rychlý flashback: v roce 2011 vychází povedený split Saddest / Night, nesourodá dvojka Cvalda / Simon na jeho podporu nekoncertuje a blíží se poločas rozpadu… Střih, leden 2013: v myslích fanoušků se Saade už pomalu odebrali na smetiště dějin, konec je však nový začátek – přichází opětovné vdechnutí života s lednovými koncerty a druhou studiovou deskou symbolicky pojmenovanou Guide to Happy Living. Za bubny už nesedí Simon, ale Regál (Night, Priessnitz), který hostoval (piano a foukací harmonika) už na debutu You Are Coming Home. Na postu zpěváka a kytaristy se nic nemění, všechno má pod palcem Tomáš Zakopal aka Cvalda. A jak se okolnosti kolem kapely projevily na hudbě samé?
Na první poslech zaujme novinka přístupností – Saade podobně jako Dinosaur Jr. na nejnovějším albu I Bet on Sky utlumili hlukové stěny a dali na odiv melodie a popěvky. Na rozdíl od debutu You Are Coming Home kapela upustila od dlouhých, takřka baladických skladeb s pomalou gradací a vsadila na rychlejší vzdušné skladby, celková stopáž dosahuje necelých 40 minut. Hitové možnosti vyplouvají na povrch a mimo vynikajícího první singlu Into the Space na albu najdete hned několik singlových kandidátů – úvodní Several Facies se stadiónovými refrény a prosluněnou atmosférou, Come Along s mohutnou kytarovou stěnou či na precizní souhře postavená Dark Heart. Pozor ale, stále zůstáváme ve škatulce devadesátkového alternativního rocku s vlivy grunge a stoner rocku, stěnami zkreslených kytar, noiseovými pasážemi a metalovými útoky – základem je opět masivní zvuk na sebe vrstvených nástrojů, což však není v rozporu s přehledností a hitovostí.
Produkce Guide to Happy Living se zhostil Amák ze spřízněných Night a rozhodně se nejedná o krok zpět. Vyčaroval totiž svěží „americký“ zvuk kvalitativně srovnatelný s prací respektovaného Randalla Dunna z první desky. Skladby vynikají svou různorodostí – namátkou Paralyzed se zběsilým pianem ve stylu zabijáka Jerryho Lee Lewise, Drift, ozvláštněná zvukem xylofonu, nebo thrashmetalová Sugar Sandwich. Další posun vidím v jistotě Cvaldova zpěvu. Nový Mike Patton z něj asi nikdy nebude, ale jeho hrubý hlas s citem pro zpěvné melodie má v sobě potřebnou dávku dřevorubeckého charismatu. V protikladu „hravé“ hudby jsou temné osobní texty plné vztahové problematiky; u českých kapel preferuju rodný jazyk, ale k tvorbě Saade sedí angličtina o poznání více (tím spíš, že Cvalda tráví většinu roku venku jako tour manager Dinosaur Jr., Boris, Sunn O))) a dalších formací).
Saade na Guide to Happy Living odkrývají svůj hitový potenciál, který byl dříve za hradbou hluku, není nouze o hromadu silných skladeb a vybroušený zvuk. Jestliže povedený debut vnesl na domácí scénu závan čerstvého vzduchu, jeho nástupce by měl rozpoutat malý uragán.
Saade – Guide to Happy Living (self-released, 2013)
www.last.fm/music/Saade
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.