Nejlepší texty Full Moonu 2021

Stejně jako v loňském roce, i letos vybíráme to nejlepší z celoroční úrody a nabízíme ji online. V našich rozhovorech se letos představil záhorácký rapper Čavalenky, sociolog Daniel Prokop, hudební publicista a dramaturg Pavel Klusák nebo producent Oliver Torr, který dokonce zvítězil i ve výroční anketě Full Moonu o nejlepší desku. A došlo i na povídání niterné, Tomáš Kelar mluvil v čísle o Midi Lidi se svou maminkou, zpěvačkou Idou Kelarovou. V tématických článcích jsme si pak posvítili na angažovanou scénu v tuzemsku a u našich polských sousedů a zjišťujeme také, co nového v Rusku. Jak je to vlastně s módou a přístupem k vlastnímu tělu v dnešní době zjišťujeme rovnou u Billie Eilish a v čísle věnovaném The Doors rozebíráme fenomén rockového hrdiny. Nezapomínáme ani na drogy, co mají vlastně společného s kreativitou?

Čtěte dál, čísla digitání i tištěná najdete k dostání na e-shopu.

Čavalenky: Ludé ščá od smíchu

Domlouvání rozhovoru s Rudou Danihelem neboli Čavalenkym by vydalo na samostatný příběh. Nakonec vše klaplo a byla z toho více než hodina přátelského hovoru, který neustále prozařovala Čavalenkyho upřímnost stejně jako čistota jeho charakteru. Snad si ani nevybavím člověka, kterému by tak málo záleželo na klasicky chápaném úspěchu v podobě slávy a peněz. Čavalenky se při našem povídání dobře bavil, kouřil „zelé“ a házel vtípky („Ty tam máš pisací stroj? Že do teho ťukáš jak Jessica Fletcherová.“). Ve své hudbě popisuje především odvrácenou stranu světa, kde je až příliš lehké spadnout do dluhové pasti a takřka nemožné se z ní vyhrabat. Po prvním poslechu debutového alba Stoka Rap jsem si mumlal něco o tom, že bych si ho dokázal představit na tričku vedle 2Paca, protože právě ten se mi ve spojení s Čavalenkyho étosem pouličního básníka asocioval jako první. Číst dál

Daniel Prokop: České protestsongy omílají tisíckrát řečené věci

Daniel Prokop je jeden z nejpopulárnějších českých intelektuálů. Jeho soubor esejů o české společnosti Úvod do praktické sociologie získal v roce 2016 Novinářskou cenu. Na sérii postavená kniha Slepé skvrny pak v loňském roce vyvolala ohromný zájem čtenářů z nejrůznějších stran politického spektra. A dočkala se hned několika dotisků. Prokop je oblíbený především proto, že nasvěcuje společné zájmy znesvářených společenských táborů. A zdůrazňuje, že mnohé sociální otázky není nutné rámovat jako pravicové nebo levicové. Číst dál

V záři červeného blesku aneb Polská ženská angažovaná hudební scéna

Jak vypadá ženská angažovaná hudební scéna v zemi, kde je podle rétoriky vládnoucí strany nejváženější osobou ve městě kněz, ženám není dovoleno svobodně se rozhodnout, zda podstoupí bezpečný potrat, a kde je jakákoli jiná, než heterosexuální orientace odsuzována jako deviace? V zemi, kterou máme za rohem? Na hudební tvorbu osob, kterým tyto vyžadované pořádky přímo a radikálně ovlivňují jejich životy a omezují jejich svobodu, nahlédneme optikou přímo zástupkyň z angažovaných řad. Své postřehy o tom, jak polské hudebnice z alternativní scény reagují na společenskou situaci ve své zemi a různými způsoby se proti ní vymezují, odhalily v soukromých rozhovorech jedna z jejích nejvýraznějších tváří Siksa, rapperka Ryfa Ri nebo členky hnutí Girls to the Front. Číst dál


Řítíme se do tmy aneb Angažované české texty v současné tuzemské hudbě

Když na počátku minulého roku celosvětově udeřila pandemie koronaviru, bylo jasné, že zde máme další celospolečenskou krizi, která prohloubí a radikalizuje už tak napjaté emoční proudy vibrující současným světem. Jeden z největších civilizačních zvratů 21. století navázal na celou plejádu krizí předešlých (ekonomická, migrační, politická), které v posledních letech opanovaly jak vnitřními, tak i vnějšími náladami nejen euroamerický prostor. „Tvoje emoce nejsou nic jiného než politika,“ zpíval už na konci 80. let Ian MacKaye na první desce Embrace a tak trochu předpověděl současné společenské klima, v němž je hranice mezi osobním a politickým rozestřena. Angažovaná, chceme-li protestní píseň, se v této vyhrocené době stává znovu funkčním modelem, jak uchopit individuální i společenské. Číst dál


Soumrak bohů? The Doors a změna vnímání rockového hrdiny

V sobotu 3. července to bude rovných padesát let ode dne, kdy byl ve vaně svého pařížského bytu nalezen mrtvý Jim Morrison. Hvězdu skupiny The Doors oplakávaly davy fanoušků i kolegů, málokdo věděl, že četné frontmanovy excesy znechutily soudruhy z kapely natolik, že v době jeho úmrtí měli už hotovou polovinu další desky, na kterou zhýralého provokatéra nemínili pozvat. Z Morrisonova hrobu na pařížském hřbitově Père-Lachaise se postupem let stalo poutní místo a jedna z nejdůležitějších turistických památek francouzské metropole, daleko příznačnější ale bylo, že se z jeho osoby stal jakýsi oltář, ke kterému je neustále třeba přinášet obětiny. Jsou The Doors po půl století ještě relevantní? Byl Jim Morrison skutečně někým, k němuž je záhodno vzhlížet? Hoří stále ještě ten oheň nebo alespoň doutná? Číst dál


Správným směrem. Téma ruská indie scéna

Průkopnici ruské indie scény následovali na začátku tisíciletí západní trendy nebo snili o tom, aby prorazili v zahraničí. Poslední desetiletí pozorujeme jiný trend: umělci se obrací k vlastnímu jazyku a hudebním tradicím, v různých městech napříč zemí vznikají nové kluby, labely a festivaly. K tomu se ruské kapely čím dál častěji dostávají do zahraničích médií. Proč jsou najednou v centru pozornosti a jak to teď v Rusku vypadá s novou hudbou? V následujícím textu hledáme odpovědi a nabízíme vhled do ruské nezávislé scény přímo od jejích hybatelů: promotérů, dramaturgů festivalů a samozřejmě i kapel. Číst dál


V čem se cítíš dobře. Téma Billie Eilish, móda a tělo

Billie Eilish to nejsou jenom oceňované desky, ale taky kapsáče a vytahané mikiny. Móda a styl oblékání byly tématem pro hudební subkultury od punku po rap a dál, přitom Eilish ovlivňuje celé generace. Nedávno – před vydáním nového alba Happier Than Ever – se na obálku časopisu Vogue vyfotila v latexu a korzetu. Vyvolalo to bouřlivé diskuze, které známe v populární kultuře odjakživa. Pro teenagerku to symbolizuje novou fázi a proces přijímání vlastního těla. Svým způsobem je to celospolečenský přechodový rituál, který prožíváme s ní. Číst dál


Ida Kelarová: Musel mě slyšet celý vesmír

O Idě Kelarové se často mluví jako o nevyzpytatelné. Věčný dobrodruh, tvrdohlavá čarodějnice, léčitelka hlasů a duší, něžná aktivistka, zastánce menšin a kočovnice. Při jejích mnoha cestách po celém světě se jí narodily dvě děti, potkalo vícero zamilovaní a smutků. Událo se jí při tom plno hudebních zážitků a nespočet vděčných lidí se zamilovalo do její práce, kterou ona sama označuje za poslání. Vyčítá si špatné mateřské schopnosti, nedostatek času a přílišný workoholismus. Dodnes poslouchá Eurythmics, Stevieho Wondera a Deža Ursinyho – a tvrdí, že z nových kapel jsou v pohodě Midi Lidi, kde shodou okolností hraje její syn. Když se v blízkosti jejího domku na Vysočině snažíme vařit a pomalu dusit kotlíkový guláš, opravím ji, že už nejsme zase tak nová kapela. Ona se pousměje. Číst dál


O touze zpívat za každou cenu (Pavel Klusák)

Přednímu českému hudebnímu publicistovi Pavlu Klusákovi v souasnosti vychází hned dvě publikace. Kniha Gott. Československý příběh mapuje osobní příběh našeho nejpopulárnějšího zpěváka na pozadí dobových proměn. Instinktivnější, literárnější, ale neméně dobrodružná kniha Uvnitř banánu pak vypráví jedinečné osudy lidí ze zdánlivých periferií hudební scény. S Pavlem jsme se potkali odpoledne ve Veletržním paláci a propovídali se až do setmění. Nejen o nových knížkách, ale taky o mladém českém popu a hudební publicistice vypráví člověk, jehož nadšení pro muziku nezná hranice. Číst dál


Uložit si negativní myšlenky na externí disk a znovu je neprožívat (Oliver Torr)

Pražský skladatel, producent a synťákový guru Oliver Torr čerpá na novém albu z různých žánrů, které následně staví do nových kontextů. Cestuje tak od trapem nasáklých beatů přes psychedelický pop až k experimentům inspirovaným postupy avantgardních umělců z 20. století. Povídali jsme si o křehkosti kontextu, o tvorbě vlastních hudebních nástrojů a o hudbě jako prostředku duševní hygieny. Číst dál


Najtvrdšia droga. Téma kreativita a drogy

Kedysi som čítala rozhovor s abstinujúcou narkomankou, ktorá opisovala svoje začiatky s heroínom ako pokus naplno precítiť a pochopiť album svojej obľúbenej kapely. Síce si už nespomínam na názov, ale z hlavy ma napadne hneď niekoľko, ktoré by do tohto príbehu ľahko zapadli. Mnohí umelci sa netaja kladným vzťahom k drogám, stereotyp rockovej hviezdy predsa nevznikol len tak z čista jasna a mne sa natíska séria otázok. Čo by ešte ľudstvu priniesol Jim Morrison, keby bol schopný odložiť fľašku whisky, ďalšie drogy a ostal by pri občasnom užívaní psychedelík? Čo drogy vlastne muzikantom dávajú? Aký s nimi majú život? A predovšetkým, darí sa im tvoriť intenzívne diela napriek alebo práve vďaka drogám? Číst dál