Noriko, Ackroyd, Cipa a hmatatelné tóny

Poslední z říjnových koncertů průběžného festivalu Itch My Ha Ha Ha spojí vystoupení japonské hudebnice Tujiko Noriko a dvou skladatelů, kteří mají společné nejen poklidné vyznění své hudby, ale i záštitu renomovaného německého labelu Denovali.

Avantgardní popová diva, která má za sebou mimo jiné spolupráci se zásadní osobností elektronické hudby Petrem Rehbergem (KTL) i krajany z nadžánrových metalových klaunů Vampillia. Její tvůrčí dráha stihla dosud obsáhnout i doprovod k filmům či tanečním představením, rodačka z Ósaky tvoří po celém světě. Akustické nástroje i modifikované zvuky, hudba Tujiko Noriko se vrství do barvitých koláží a otevírá mnohá překvapivá zákoutí. Po osmi letech se vrací do Brna s novým albem My Ghost Comes Back (Editions Mego, 2014).

Na ose Londýn – Brighton se pohybující klasicky vyškolená skladatelka Poppy Ackroyd nejenže vydává u respektovaného labelu Denovali, ale též spolupracuje na hudbě k filmům, pro rozhlas či divadlo. A úzké vazby ji pojí též s Hidden Orchestra. Na její poslední desce Feathers pak vedle tónů klavíru zní také zvuky hudebních nástrojů coby fyzických objektů.

Mnichovský skladatel a multiinstrumentalista svou tvorbu staví na klavíru, záběr jeho hudby však u jednoho nástroje zdaleka nekončí. Inspirován stejně tak elegancí Debussyho jako neodbytností postrockových Mogwai, skládá Carlos Cipa křehké a emotivní skladby, v nichž záleží na každém tónu.