Ema Klubisová | Články / Reporty | 23.04.2022
Pred bratislavským MMC bolo plno. Otvorenie Zero Tour Billyho Barmana sa začínalo o pár minút, no rada na pásky šla rýchlo. Sála síce nebola príliš veľká, no napriek tomu priestranná. Dala som si veľkú dvanástku a predrala sa bližšie k stageu, kde už hral predskokan The Curly Simon.
Svetelná hra na pódiu pekne ladila s atmosférou, ktorú nesie tvorba mladého umelca. Simon Štubniak začal ako frontman indie popovej kapely Don’t Trust Butterflies, no do povedomia poslucháčov sa dostal hlavne pod sólo projektom The Curly Simon. Na stage priniesol témy srdcových záležitostí, obalených do trapovo-popového zvuku. Počas svojej štyridsaťpäť minútovky odohral veci z nového EP Keď sa stmieva, ale zaznela aj jeho Radio_Head Awards ocenená spolupráca s Fallgrappom Keď padá sneh.
Hudba utíchla, pódium sa vyprázdnilo a dav nepokojne čakal na nástup bratislavskej pätice, na čele s extrovertno-introvertným duom Jurom Podmanickým a Jožom Vrábelom. Billy Barman si za viac ako dekádu pôsobenia vybudoval silný fanbase, ktorého členovia pravidelne chodia na koncerty už od čias Nočných jazdcov a ani včera nezabudli privítať vlnami potlesku novú basistku Lauru Jaškovú. Tento vzťah je dôkazom nenúteného prejavu kapely, no hlavne Podmanického prácou s publikom. Je to showman a za roky behania po stagi s dvojkou vína v ruke už túto hudobno-zabávačskú rolu výborne ovláda.
Koncert Barmanov by nebol kompletným, keby na ňom nehrajú Cigánsku a Vrkoče. V polke vystúpenia nadišiel čas a Juro zahral svoju ikonickú gitarovku, ktorá je jedným z najúspešnejších songov kapely. V sále zavládlo ticho a na tri a pol minúty publikum prevzalo rolu speváka, zatiaľ čo Juro hral. Na záver, po všetkých prídavkoch dostala priestor aj publikom vyžiadaná Cigánska a sálou sa prehnala vlna chaotickej energie. Všetci sa trepali, skákali, spievali. Svetlá sa stlmili a after party prevzal DJ Yanko Král.
Billy Barman sa po odmlke znovu vracia na slovenské stage, s rovnako nadupanou energiou ako vždy. Čaro bratislavského zoskupenia nespočíva iba v ich hudbe, ale hlavne v blízkosti, ktorú si s fanúšikmi roky udržiavajú.
Billy Barman
20. 4. 2022 MMC, Bratislava
foto © se souhlasem Billy Barman
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.