Noví Native - trochu stoupání, trochu pád

Zatímco We Delete; Erase doslova čpí matematikou zabalenou do nelítostně hardcoreového zvuku a Wrestling Moves jsou tím nejpravděpodobnějším důvodem k tomu, že Native kdy byli nazváni indie kapelou, Orthodox stojí kdesi mezi a vlastně mimo. Jsou to Native – špinavý zvuk, výrazné, uřvané vokály, nesnadná aranžmá. Ale najednou se tu objevuje zvláštní prvek, na který jsme nebyli zvyklí, ani připravení. Native otřásli vlastním světem a z post-hardcore matematiky se z ničeho nic vyloupla jakási niterná melancholie, která se sice schovává za tvrdé kytary a silný rytmus, ale přehlédnout ji nelze.

Word City, první track je trochu jako zjevení vůči tomu, co zainteresovaný posluchač zná jako ty dravé, ostré Native. Ne že by se dravost vytrácela, jen nečekaně uvolňuje prostor zamyšleným, jemným kytarovým sólům. Čiší z toho trocha patosu, čiší z toho snaha udělat krok stranou, ale rozhodně to není vykročení špatným směrem. Nová poloha kapely, kterou je nemožné zaškatulkovat. A od Word City se začíná odvíjet příběh desky, jejíž nálada stoupá a klesá stejně příkře jako vozítka na horské dráze. Je to neustálá schizofrenní konverzace dvou (a více) aspektů jedinečné osobnosti. Nejprve se ke slovu dostane zádumčivá nota, jíž hned v zápětí nenápadně sebere mikrofon srdcové hardcore s prudkým a neúprosným rytmem, těžkou basovou linkou a pronikavě ostrými kytarami, které se nevtíravě přelévají z jedné polohy do druhé. Jednou vysoko, po chvíli nízko. Na okamžik do toho řežou hlava nehlava a následně si hrají s mírnými, lehkými melodiemi, působícími jako nebeská hudba bloudící v postapokalyptických ruinách.

Dialog pokračuje celou desku, jen s každým dalším songem se rozdíly v názorech stírají, zjevná kontradikce je stále agresivnější. Závěr Coin Toss zabloudil do efektního, uspávacího postrockového fade outu, plynule přecházejícího do Books on Tape, která unylému motivu přidá přiměřenou dávku razance, po níž přichází další dějství zvukových experimentů, v nichž se člověk překvapeně ztrácí. A stejně neuceleně vyzní i dvě poslední Kissing Bridge a Sixty Seven, které i přes svůj citelný náboj a znatelnou převahu agresivnější stránky Native nenacházejí jednoznačnou polohu, tudíž ji nenalézám ani já.

Horská dráha pokračuje nahoru a dolů a stejně tak se Native na Orthodox pohupují. Up and Down.