Články / Reporty

Pohoda 2018, den druhý: ženské headline sloty

Pohoda 2018, den druhý: ženské headline sloty

Jakub Béreš | Články / Reporty | 07.07.2018

Druhý den Pohody přinesl nemálo překvapivých momentů, několik skvělých jistot a bohužel i jedno zklamání – to navíc od jednoho z nejočekávanějších jmen. Ale postupně. Od brzkých odpoledních kapel to v areálu rozjížděli domácí interpreti. Největším tahákem byli Tolstoys, držitelé slovenské výroční ceny Radio_Head za loňský debut Botanika, kteří zaplnili stage mezi dvěma ruskými koly. Kapela okolo zpěvačky Ely Tolstové zvládá jako jedna z mála kombinovat slovenské i anglické texty bez toho, aby přechod mezi nimi tahal za uši, a zároveň si v obou jazycích dokáže udržet svou poetičnost i šarm.

To polští Coals na šarm úplně rezignovali a svou tvorbu od zasněné melancholie v severském stylu posunuli k trendy soundcloudovému rapu. Výsledný postironický hybrid tak unese rapové beaty, akustickou kytaru brnkající na folklorní struny i zpěvačku v brejlích Hello Kitty a normcorových sandálech po babičce, jakož i uštěpačné vtipného multiinstrumentalistu Łukasze. Koncert dne pro zasvěcené první řady, WTF show pro zbytek davu.

Zrušený slot Glass Animals si zabrali jejich krajané Blossoms, neenergický kytarový pop zní jako jedna dlouhá píseň, romantická. Zato Confidence Man servírují rozverný power pop, který si rozhodně s ničím nespletete. Electropopové klišé (žena – mikrofon, muž – produkce) je tady otočené vzhůru nohama a zpěv i tanec obstarávají oba muzikanti. K tomu připočítejte crazy oblečky a veselé popěvky a máte festivalovou senzaci, o které se bude ještě hodně mluvit.

Největším překvapením v line-upu festivalu byl určitě rapper Danny Brown. Bohužel se tenhle horký kandidát na nejlepší show utopil v tichém zvuku a otravných playbaccích, které často prosákly z refrénů i do slok. Situaci nezlepšila ani jeho pověstná maniákální flow, na kterou se na Pohodě jaksi nedostalo. Pro půlku skákajícího stanu bylo vše v pořádku, od interpreta jako Danny Brown by ale člověk čekal trochu víc než průměrnou show.

Totální nasazení musela předvést až St. Vincent s novou show k loňské desce Masseduction. Vizuály lepší jak od The Chemical Brothers a k tomu totálně sehraná kapela, robotické tanečky a sexy kytarová sóla od rockové hvězdy první třídy. Nechyběla romantická balada New York, v které St. Vincent změnila americkou metropoli za Slovensko, i taneční Slow Disco, která zazněla v nové popové verzi. Jasně, tahle show působila místy trochu teatrálně, naštěstí jenom tehdy, když měla upozorňovat na vyumělkovanost dnešního světa. Ženským headline slotem se pyšnil i velký taneční stan, v kterém úřadovala Helena Hauff. Ta by se klidně obešla i bez projekcí, když její set tepal ve zběsilém tempu hned od prvních minut. Pohoda tak znovu dokázala, že hlavní časy na velkém festivalu nemusí nepatřit pouze mužům. Sice to není nová informace, ale dokud line-upy většiny akcí vypadají jako pánské kluby, je potřeba si to připomínat.

Info

Pohoda 2018
5. - 7. 7. 2018
letisko Trenčín, Slovensko
fb událost

foto: Mária Karľaková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace