Mašout | Články / Reporty | 14.11.2017
Asi nejsem sám, kdo si před tím, než jde na koncert, poctivě poslechne kromě svých oblíbených fláků také poslední album, které často bývá podnětem turné. Když se však člověk vydá do Jazz Docku na kalifornské Knower v rámci festivalu Jazz on5, můžou být i pro vědoucího návštěvníka matoucí.
V případě poslední desky Life je totiž jazz jako muškátový oříšek, který přidáváte do polévky. Ve funky-popovém vývaru, kde plave jemně krájený hip hop, masité kusy ravu, trochu strouhaného dream housu s nasekaným elektrem, zakápnutém deckou dubstepu ho totiž ucítíte, jen pokud víte, že ho tam opravdu někdo dal. Nenechme se zmýlit, celý mix chutná skvěle, ale s miso polévkou jazzu se dá srovnávat stěží. O to větší zvědavost ve mě vyvolávaly představy o živém vystoupení. Knower jsou známí především jako dvojice losangeleských interpretů, bubeníka a klávesisty Louise Colea a zpěvačky Genevieve Artadi. Zajímavé je, že nikdy nevydali svou hudbu na fyzickém nosiči. Distribuce jejich hudby probíhala od počátků online, skrze YouTube a Bandcamp, i tak si našla cestu do povědomí hudebních nadšenců. Jejich první songy byly opravdu jazz-funkové, i když postupem času se v jejich hudbě jako virus šířila elektronika, živák tyto kořeny připomíná.
Ve vyprodaném Jazz Docku totiž vystupovali skutečně živě, kromě úvodního samplovaného entrée vše obstarali na nástroje. Jako doprovod si přibrali dva kytaristy a klávesy, které z větší části nahradily divokost elektronických ploch a efektů. Klíčová dvojice však nezůstala nic dlužná své extrovertní image. Louis Cole usedl za bicí v kožichu, se slunečními brýlemi a zlatým řetězem na krku, Genevieve Artadi ve žluté rozhalené bundičce ovládla maličké pódium. Kdo někdy zažil nacpaný Jazz Dock, ví, že už jen pár metrů od nízkého pódia stěží něco uvidí, pokud nemá výhodu dvou metrů výšky. Naštěstí organizátoři si vzali příklad z velkých koncertů a kousek před zvukařem sputili plátno s živě snímanou scénou. Živelnou atmosféru občas protagonisté naředili rozmluvou s publikem, některé songy zdánlivě neznámé formace jsme si s chutí zazpívali všichni.
Z bizarních očekávání nás se nakonec vynořila energická jazz-funková jízda. A stejně jako Knower, i já musím pochválit rozjařené, ale mile ohleduplné publikum, se kterým jsme si užili parádní koncert v luxusní plechovce sardinek, bohatě kořeněných muškátovým oříškem.
Knower (us)
10. 11. 2017 Jazz Dock, Praha
foto © Jazz Dock
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.