Protokol: Scott Hansen (Tycho)

Hudební cesty jsou různé. Scott Hansen neboli Tycho si prošel od tvrdých kytar až k snové elektronice a audiovizuálním světům, které dokáže vytvořit člověk doma s laptopem. Z jednočlenného instrumentálního projektu grafického designéra se vyklubalo živé těleso a k navrstveným technologiím přibyl nejpřirozenější nástroj - lidský hlas vokalistky Saint Sinner. Na Grammy nominovaný projekt se v Praze představí v nové sestavě 23. února 2020 v Roxy.

První píseň, kterou jsi slyšel jako dítě, a stále si ji pamatuješ?
A Day in the Life od The Beatles. Můj děděček mi dal mixtape písní od Beatles k Vánocům, když mi bylo osm, a bylo to poprvé, co jsem měl nějakou nahrávku, co nepatřila rodičům. Nikdy předtím jsem neslyšel něco takového. Ty aranže byly tak nekonvenční, když to srovnám s většinou věcí, ke kterým jsem měl do té doby přístup. Taky si myslím, že to bylo poprvé, co jsem se setkal s nějakými samply a používáním nehudebních prvků v hudbě.

Jakou desku sis koupil jako první?
V roce 1988 jsem dostal sedmipalcový singl Stand od R.E.M. nahraný u Tower Records v kalifornských Citrus Heights. Chtěl jsem raději kazetu, ale ty už byly vyprodané.

Album, díky kterému jsi přežil dospívání?
Siamese Dream od The Smashing Pumpkins. To bylo zvukově úplně jinde než cokoliv, co jsem kdy slyšel. Poslouchal jsem hodně tvrdší hudby a emoce a melodie na téhle nahrávce pro mě byly velkou inspirací.

Které album tě donutilo začít tvořit hudbu?
Logical Progression od LTJ Bukema. Jeho zvuk a estetika změnila, co jsem si do té doby myslel, že by hudba mohla být. Taky mi to ukázalo dveře k tomu, jak dělat hudbu prostřednictvím technologií. V životě jsem nikdy nehrál na žádný hudební nástroj, takže kytary a tradiční nástroje mě děsily. Pracoval jsem s počítačem skoro celý život, takže myšlenka vytváření skladeb pomocí moderních postupů mi byla bližší.

Zásadní koncertní zážitek v mládí?
První koncert, na který jsem šel, byli Rush a Primus během jejich turné Roll the Bones v roce 1991. Rush měli úžasnou laserovou show a myslím, že to bylo poprvé, kdy jsem zažil takhle silné propojení zvuku a obrazů.

Na kterou píseň nikdy nezapomeneš?
ROYGBIV od Boards of Canada. Kamarád mi dal jejich kazetu Boc Maxima a to mě úplně dostalo. Do té doby jsem si myslel, že elektronická hudba je strohá a sterilní. ROYGBIV je ale tak vřelé a živé, ukázalo mi, že nejsou žádná pravidla nebo definice toho, jak by elektronika měla znít.

Nejlepší album z posledního roku?
Loňský rok jsem byl tak zaneprázdněný vlastní prací, že jsem neměl moc šanci vstřebat žádnou nahrávku, abych tohle mohl říct. Ale Freedom od Amen Dunes byla moje nejoblíbenější deska předloni a hodně jsem ji točil i letos.

Nejoblíbenější record store?
Zapomněl jsem jméno, ale v San Francisku bylo jedno místo, kam jsem hodně chodíval v devadesátkách. Byl to record store, který se specializoval na drum'n'bass a vždycky měli jenom ty nejlepší věci.

Top 5 nejzásadnějších alb pro Scotta Hansena?
Boards of Canada - Music Has the Right to Children
DJ Shadow - Endtroducing
LTJ Bukem - Logical Progression
Roni Size & Repazent - New Forms
Air - Moon Safari