A poté se přesunout na hlavní stage a žasnout, protože klasická trojlodní struktura v patnáctimetrovém sále tvoří úžasnou industriální katedrálu – samozřejmě včetně oltáře.

Například Kendrick Lamar nebo Macklemore & Ryan Lewis se tu stihli představit, přestože jejich současné požadavky dávno překročily možnosti festivalového rozpočtu.

Zase jednou někdo ukázal, že jestli dvě stovky smyslu zbavených nebo dvacet opařených, pot kape ze stropu.

Jeptišky v minisukních, přes hrazení postupně letí trika Pantery, Children of Bodom, gumáky, umělý péro. Poslední den letošního Brutal Assaultu...

Když se ale o únosu dozví Zima, vypraví se Léto vysvobodit. Celé to končí - pro Cooperovy písně typicky - krvavým masakrem únosců. Koncert? Radical Face.

Frivolní gesta, hájemství zavřených očí, bolavě pravdivá mše, hvězdy na nebi a noc za nehtama. Třetí Den Brutal Assaultu nejen s Wrekmeister Harmonies.

Za jednu skladbu stihnete celý grindový set, nebo klidně dva, ale i po víc než dvou hodinách u Swans platí: "Král je mrtev, ať žije král!".

Aaron Dessner se spojil s bratrem Brycem a dvěma velikány dánské kulinářské scény. A přes dvacet tisíc zvědavých hlav se sešlo v bývalém kodaňském přístavu...

Koncert nabírá na obrátkách při skladbě o neutuchající lásce, Paul Banks cedí větu „… in a wave you say goodbye“, která se ukazuje být pro osud večera určující.

Festival naplňuje parametry velké akce line-upem, i svojí velikostí. A hlavně místním významem, perfektní organizací i libůstkami navíc, jakými byly například tajný koncert...

Vtípky o tom, že Grape je taková malá Pohoda, přestaly být vtipné, když organizátoři piešťanského festivalu po několikátém vyprodaném ročníku zvětšili areál...

Černá se lepí v zádech, nepřiznává pot a ďábel? Smrdí na sto honů přepáleným tukem i uzenou krkovičkou. Brutal Assault po dvaadvacáté.

Jestliže Aurora byla první den Grapu tajuplnou lesní elfkou, tedy veskrze pozitivní bytostí, Zola Jesus představovala trochu jinou, o poznání temnější bytost.

Počtvrté v řadě vyprodáno, hlásí Grape Festival hrdě na sociálních sítích. Grape je na Slovensku značka, jaká v Česku nemá důstojnou obdobu...

Označit takto koncert jako celek by ale byla polopravda, protože v druhé půli kapela slušně zamíchala karty a došlo taky na rarity.

Koryto místní říčky částečně vyschlo a nehybnou hladinu na několika místech zdobila mrtvá těla ryb. Smutný pohled naštěstí brzo přehlušily další zajímavé koncerty.

Z té spousty neotřelé alternativy našich severních sousedů se do užšího výběru probojovalo varšavské brasileiro, originální yass, hip hop a …. pop.

Dobrá hodinka plná stroboskopů, gradujících tendencí a build-upů láme těla vejpůl a prohýbá je k zemi. „Techno na Besedě, tak to mě poser,“ směje se spokojeně kamarád.

Malý festival přestal být malý. Ženy ze všech koutů světa přijely a zasely do údolí moudrost pro další pokolení. Kdo nalezl?

Švédská vlčice, francouzské palačinky a břeclavský Podlužan na čepu. Tasovský dýchánek oslavil čtvrtstoletí ve velkém stylu. Pojmy, dojmy, superlativy.