Tyhlety androšový večírky za stovku, to je moje. Popravdě jsem rád, že Deerhoof dostali rýmičku a nepřijeli, neobjevil bych jinak Oswaldovi...

Béčko v Třebíči je jedním z těch klubů, kde se zastavil čas. Vzdálit se půl metru od okna v sále znamená ztrátu signálu, kartou tady nezaplatíte a na wifi můžete…

Henriksen i Fennesz jsou schopní přijít se strhujícím setem, tentokrát bylo zajímavé především sledovat, jak si k sobě hledají cestu. Přes všechny slepé uličky.

A byť letmý průlet programu Sedmičky velel Na kopec!, nedělní pasivitu jsme nakonec vyměnili za domácí prkna, s fotrama v (plešatém) čele.

Máte rádi Brno? Já ne. Na mě je moc nablýskané a hip. Ale co bych neudělala pro nejlepší kapelu loňského Chee Chaaku, žeano...

Když je dnes člověku dvacet, chce se mu přestěhovat do Berlína a chodit na technopárty, kde bohužel uslyší mnohem méně chytlavou hudbu, než je tahle.

Houf věrných followerů už se zalíbením hledí na vlasaté mladíky s téměř ještě teenagersky ochmýřenými bradami.

A tak se zase jednou sešli kluci a holky ze scény a uspořádali Koncert pro Kliniku spojený s dobročinnou dražbou.

Výjimky neexistujou, i za mořem se zavírají milované lokály. Čas dodržet slovo, i kdyby to mělo stát kodrcání se předraženým britským vlakem, nespat pro hluk nebo...

Očekávání byla vysoká a bylo třeba co nejdříve rozhodnout, jestli nejde jenom o hype.

Tlumené osvětlení dodává komorní atmosféru, tak příhodnou, se začátkem vystoupení se krom diváků rozjíždí i projekce...

„Bude hrát remix Adele?“ „A bude hrát to, co zní jako Cry Me a River?“ „Všechno bude!“ Prokletí adventu – přátelská nálada, vánoční večírky...

Strahov, něco po osmé. Přicházím evidentně včas – před vyprodanou Sedmičkou stepují nešťastníci a nešťastnice, na něž se už nedostalo, a z klubu se ozývají povědomé tóny...

Po něm už se na pódiu rozestavilo a rozesadilo dvanáct hudebníků s dirigentem, což znamenalo i příchod dvou hlavních aktérů..

Taky je to tady prý jako z Harryho Pottera, že prostor vypadá zvenku menší, než ve skutečnosti je. Praha v Brně? KK Null a další řezníci.

Gerald Clark působí jako chlapík od vedle. Vlastně až překvapilo, že to byl právě tento nenápadný třicátník, který vylezl na pódium...

Výstava mapující celý průběh vzniku i zániku "Samostatného Slovenského štátu" se bez skrupulí ohlíží do minulosti a předkládá syrový materiál tehdejší propagandy.

Pravá ruka vyťukává se sebejistou silou rytmus na tělo kytary a levá ruka se ladně pohybuje po krku.

Doznávám se a bičuji, mé náboženské vyznání nemá jméno Freiwaldau, nýbrž Stereo. Asi jiná generace nebo co, městská poetika pozdějších alb je mi ale mnohem milejší...

Protože kdo jiný má v kapele tak odlišné – a po všech stránkách plně funkční - persony, jako Michal Ambrož v Jasné páce? Hodně zdraví, Michale.