Zájem slyšet nové songy naživo byl natolik eminentní, že oblíbený Jazz Tibet hlásil dlouho dopředu vyprodáno a kapela musela o den později přidat druhý koncert.

Šlápnutí na pedál, kopák vražený do bránice společně s basovým éčkem a šestnáctinové melodie končící až na konci krku.

Station je deska první, protože je nejlepší, Guidance jí ale dýchá na gatefold teplým závanem z plných plic a prázdných vokálních linek.

Potom, co nastoupí vysoký blondýn se skvělým účesem, vřískot nabude ještě větší intenzity a já zalituju, že jsem na letním festivalu neukradla nějakému dítěti protihluková sluchátka.

Zatímco obě Cageovy skladby kreslily vesmír s myriádami mrkajících bodů, Stonava dvakrát vpadla do záběru jako neurvalý, ale fascinující vesmírný koráb...

Bratislavský experimentální festival netrpí snahou být co nejaktuálnější, místo toho jde do hloubky. Se stabilně vynikajícími výsledky.

Organizace dramových mejdanů v Křižíkových pavilonech dosáhla svého vrcholu, tanečníci i djs jsou nadšení a Facebook zaplavila videa se srdíčky.

Co dělat při výbuchu jaderné bomby? Pořádně se dívat! Tenhle zážitek uvidíte jen jednou za život. Russian Circles a jejich další pražská štace.

Předpojatá realita čeká na sen, ve kterém by konečně prozřela. Nálada kolem se rychle mění, abstraktní předehru střídá dronující noir.

Anyway, poslechový seminář. Na úvod je puštěn Slavek Kwi a jeho field recordings. Nejlepší místo je prý přímo uprostřed všech repráků, sedáme si teda tam.

Pak už patřila po střechu vyprodaná Lucerna pouze a jenom Lumineers, byť pozornost na sebe stahoval hlavně frontman Wesley Schultz a bubeník Jeremiah Fraite...

Organizátoři představili silný výběr účinkujících – ne vyloženě hvězdný, ale variabilní, vytříbený a téměř bez slabých míst.

Pokud se někdo obával malátného abiturientského večírku s mechanickým přehráváním šlágrů našeho mládí, mohl si oddychnout. Ne snad, že by Pixies zametli halu...

Průkopníci alternativního rocku zavítali po třech letech znovu do Prahy, pocit velké události se však vytratil a zůstal pouze rutinní koncert nabitý hity.

Druhý den festivalu Blues Alive v Šumperku patřil skupině vystupujících, kteří téměř zbořili tamní Dům kultury.

Blues Alive načal třetí dekádu své existence pěkně zostra a nasadil tři zahraniční umělce v čele s dvěma headlinery.

Jana Lota byla celý večer ve skvělé hlasové kondici, možná vůbec v té nejlepší, co jsem ji kdy slyšel. Dobré bylo i ozvučení, decentní a duchu nahrávky odpovídající světla a…

„Zlato, kde jinde bych si měl zapálit než zrovna na tomhle koncertě?!“ prohlásí ten mužský. S úsměvem přikývnu. Za chvíli vystupují Cigarettes After Sex...

Láska v podání Cigarettes After Sex je jako lízátko. Prostě se sladce usmějete a jdete si ho koupit do nejbližší sámošky. Máte prachy?

Roxy o týden později – wall of death přes celý klub. Tohle teda moc nepřipomíná popis taneční hudby. The Qemists a všeobjímající mosh.