Doprovodnému programu Letní filmové školy v Uherském Hradišti každoročně vévodí koncerty a ani letos tomu nebylo jinak...

Výběr hudebníků v sekci Film a živá hudba se z celkem pochopitelných důvodů zaměřuje především na současnou tvorbu. Jméno Jiřího Bárty do této kategorie příliš nezapadá.

A rozpoutaly se blesky, hřmění a burácení. Zelené čápovské louky se mění v systém neprostupných bažin a nasáklých travnatých tůní.

Odehrát v jednom člověku téměř tříhodinový set jen za pomoci kytary, bubnu, loopstation a několika samplů je úctyhodný výkon. KMET to dokázal.

Rozjezd jak jinak než s delay on na obou kytarách, pak se přidává basa a bicí. Vzpomínáte na rané desky Maserati a The Mercury Program?

Flush Buttons, duo skautů z Nového Boru, jeden jak blond verze bicmena z Guts Pie Earshot, druhý jako Omar Rodríguez-López z Mars Volta.

Kittchen s posádkou si dělá svou vlastní výpravu na Mars, film ho zajímá jen částečně, on je tady absolutní kapitán.

Sobota dopoledne, hudba utichla a nikde ani živáčka. Nad areálem se rozhostil nejistý obraz postapokalyptického klidu. Mighty podruhé.

Forma hladce proplouvá filmem, po čase zapomínám na doprovod, občas mě příjemně vytrhne ságo, za které by se nestyděl ani Dana Colley z Morphine.

Nekonečné zelené louky, stébla tráva houpající se ve větru, vůně zlatavých otepů slámy. Opět stojím před branami Mighty Sounds.

Po devátý už nebe zářilo barvami perskýho koberce. Pod pódium se nahrnula celá hmyzí společnost. Sifon spustil.

Unikátny koncept hudobne a vizuálne experimentálnych Hradieb Samoty ma presvedčil najmä o tom, že môj festivalový slovník má značné medzery...

Tohle stálo na mojí židli. Na židli ve vyprodaném sále na Jatkách 78. Mezinárodní cirkusová show Analog se vrátila na místo činu potřetí a naposledy. Analog Finale aneb nejlepší cirkusový…

Muzikanti s příběhem táhnou. Nejinak tomu je i v případě Waltera Trouta, kdysi hrajícího v Bluesbrakers Johna Mayalla, který porazil zákeřnou nemoc.

Uvidím jen polovinu At the Drive In, abych si rychle zaběhl na Hinds a úvod Red Hot Chilli Peppers, nebo zůstanu až do konce a půjdu se vytančit na ODESZU?

Actress předvedl nejabstraktnější vystoupení, které svoji organickou stylizací mělo blízko snad pouze k loňskému headlinerovi Björk.

Den čtvrtý a poslední. Osudem pořadatelů akcí všech rozměrů je především rychle reagovat na změny. Vítr, déšť, zima a ani jeden bagr.

Muži mě vždycky zajímali víc, než by si zasluhovali, nejinak je tomu poslední den Colours of Ostrava.

Prosím fanfáry. Vítězi taneční ligy jsou Boys Noize, Mueran Humanos a nakonec ano, Underworld.

Částečně je to počasím a mou zmlsaností, ale nemůžu se zbavit dojmu, že velké stejdže jsou rok od roku zahlcenější kapelami za zenitem.