Adéla Polka | Články / Recenze | 27.12.2021
Duo Ruut se vydává s druhou nahrávkou na další objevování možností, které skýtá hraní v tandemu na jeden nástroj. Kulla Kerguseks (Pro jemnost zlata) je delikátní dílko o pěti skladbách. Přebal je rovněž minimalistický a poměrně nenápadný, avšak kdo drží nosič v ruce, má šanci ocenit kvalitní papír, jemný reliéf grafiky a vkusné fotografie uvnitř. Umírněnost s důrazem na detaily, tak by se dalo EP charakterizovat obecně.
Katariina Kivi a Ann-Lisett Rebane jsou hudebnice s bohatou zkušeností, ale jak samy uvádí, styl společné hry na jednu citeru si vytváří samy. Nástrojová úspornost dává velký prostor jak vokálům, tak tichu. Nastínění příběhů, opakování a refrény, posluchač se s poslechem songy zároveň podvědomě učí. Hudebnice čerpají inspiraci v tradiční lidové tvorbě, nekopírují, vytváří si své nové, lehce baladické lidovky.
Dvojhlasy, které se místy dál dělí na další a další hlasy, připomínají tajuplné ozvěny z neobjevených severských lesů. Na EP se daří vytvářet s minimálními prostředky magickou atmosféru lidových rituálů. Staré v novém a učesaném hávu. Zvuk strun, ať už citery nebo kytar, se harmonicky prolíná s ženskou jemností. Celek působí uzavřeně, kruhovitě, téměř útulně, což možná podtrhuje fakt, že hudebnice sedí naproti sobě okolo citery, jako by hrály nějakou společenskou hru.
Exotičnost estonštiny zní jako zprávy z jiného světa, jako dětské říkanky. Z pocitu neznámosti vytrhne až skladba Nightingale, která je v angličtině: příběh o lásce připomíná pohádku, napovídá, že o podobných tématech by mohly být i ostatní skladby. Pocitově však nastolují spíše posmutnělou atmosféru, která nutí přemýšlet o tom, jestli jsou všechny konce špatné nebo je lepší se jednoduše smiřovat a splynout.
Nahrávka Kulla Kerguseks je nevtíravým pokusem o rozvoj estonských folklorních motivů s minimálními prostředky. Budování atmosféry pomocí vícehlasů a repetitivnosti funguje, dokáže si podmanit a pomáhá nastartovat fantazie o neznámých krajinách.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.