Foto: Valdemar Bednarz, Radka Bednarzová | Galerie | 17.08.2022
Szigeťanům pokytovala Budapešť celou řadu výhod ve formě slev na vstup do různých kulturních institucí. I já toho využila a před nemilosrdným sluncem se na několik hodin ukryla do Muzea krásného umění, kde zrovna probíhala výstava Henriho Matisse. Vychutnávala jsem si naprostý kontrast ve srovnání s festivalovým děním - klimatizace, ticho přerušované občasným šepotem několika málo návštěvníků. A pak jsem naposledy vyrazila na ostrov Óbudai.
Nejdříve jsem šla podpořit české barvy, pražskou rockovou kapelu John Wolfhooker. Docela dobře se to poslouchalo. Po nich hráli istanbulští Lalalar, jejich psychedelický rock vyzníval ponuře. Mísily se tu zvuky tureckého súku, kytara a mlžná elektronika. Excentrický frontman doprovázel svůj zpěv trhavými pohyby, publikum ho napodobovalo.
Na úvod vystoupení ukrajinské raperky Aliny Pash zazpívaly dvě vokalistky ukrajinskou lidovou píseň. Pak se přidala Pash a hudební podklady, aniž by to působilo rušivě, což platí i pro zařazení lidových krojů v kombinaci s vysokými koženými botami. Skvělá taneční i pěvecká show s politickými narážkami.
Naposledy jsem se mezi statisíce Szigeťanů zařadila při megakoncertu britských indie rockerů Artic Monkeys. Kytarové vazby se valily přes rozkolébaný rytmus, jeden riff střídal druhý, bicí jim chvatně sekundovaly. Tenhle rock´n´roll zněl aktuálně a cool. A publikum to ocenilo.
Poslední cesta ostrovem byla zvláštní. Všude se objevovala prázdná místa po stanech, odjížděli účinkující. Nemusela jsem se prodírat dvouproudými davy. Loď z Budapešti přijela prázdná.
Naposledy jsem vstoupila na loď, aby mě odvezla z ostrova. Sedla jsem si na příď na horní terasu a vychutnávala si větřík i tichou vláhu Dunaje. Kolem se roztančila světla z pobřeží a vrhala do vody dlouhé paprsky rozličných barev. Po pravé straně rozsvícená kolonáda a hospůdky Markétina ostrova, před námi třpytivé šperky budovy Parlamentu a do výšky čnící Rybářské bašty s kostelem sv. Matěje. K tomu poúplňkový měsíc kýčovitě prosvítal mezi mraky.
Maxmilián Hruška 23.11.2024
Charisma, jiskřivá energie, latinskoamerické či anatolské vlivy, skvělý výkon naživo.
Tomáš Gajdičiar 23.11.2024
Žánrová rôznorodosť a poriadna párty.
Tomáš Gajdičiar 22.11.2024
Pobozkať nafukovaciu pannu, krstiť album Božkovom a skočiť si stage dive.
Ivan Beneš 22.11.2024
V Solné věži, na půdě kláštera Dominikánů v Jalovcové ulici.
Samuel Alexander 21.11.2024
Postpunková cumgirl8 sa vrátila do Holandska ako skupina, ktorej treba venovať pozornosť.
Zuzana Valešová 21.11.2024
Jeden klavír uprostred pódia rozlievajúci sa do celého priestoru Rudolfína.
Adéla Michalčíková 21.11.2024
Milovat s hudbou.
Jaromír Krátký 20.11.2024
Kostel je kostel. Má svoje akustická specifika, která jsou pro lidi jako Ivy Z nebo Tomáš J. holý jako stvořená.
Mária Karľaková 20.11.2024
Zatvoriť oči. Ponoriť sa hlbšie.
Mária Karľaková 20.11.2024
Denis ma krásne sáčko a každý tón na duši bolí. Viktor Ori pokrstil svoj sólový album