Vojta Koval | Články / Recenze | 03.10.2013
Když kapela Tommy Indian vypustila svůj první singl Slow Slow Slow, bylo jasné, že ve spojení se vzhledem frontmana Thomase Matthewa Kliky je zaděláno na pořádný trhač rodidel. Čekalo se jen, jestli debutové album vcelku hvězdné sestavy naváže na potenciál pilotního singlu. Zvlášť když se skladbě Slow Slow Slow podařilo uspět v hudebních soutěžích Songwriting Competition 2013 a Unsigned Only.
Deska s názvem Moon Dreamer vyšla v červnu a měla ukázat, že spojení alternativy, popu a folku může být i u nás sexy – tedy aspoň to tak tvrdí oficiální web kapely. Na desce najdeme dvanáct skladeb včetně zmiňované Slow Slow Slow a dobrou zprávou je, že kromě tohohle oplodňováku na ní je i další povedená a hlavně i trochu svižnější písnička. Hitovku Ten Thousand Miles Away si zapamatujete, i když možná ne kvůli hlavní zpěvové lince. Popově stupidní (v tom nejlepším slova smyslu), ale o to chytlavější popěvek, který do vás Tommy Indian bezostyšně pustí hned od prvních vteřin, se vám vryje do paměti. Co by za to dali Portless nebo reinkarnovaní Support Lesbiens, kdyby se jim podařilo vypustit do éteru takhle povedený song. S trochou štěstí by mohlo Ten Thousand Miles Away uvíznout v paměti posluchačů podobně jako svého času Island Sun od Clou.
Špatnou zprávou je, že zbytek desky se s touhle dvojicí písniček nedokáže popasovat. Mírně jim sekundují Center of Love, další pokus o útok na slzné kanálky ženského publika, a Suzie. Ta opět zaujme hlavně background popěvkem v refrénu, jako by Thomas Klika netíhnul k „velkým“ refrénovým melodiím. Což se mimochodem ještě víc projevuje v Original Sin, která se sice snaží o pohodový „popík“, chybí jí ale právě „něco“, co si zapamatujete. Melodie, popěvek, něco.
Problémem alba Moon Dreamer je, že zbylých sedm skladeb utíká z popové škatulky a jsou dost folkové. Což samo o sobě není špatně, ale po chytlavém Ten Thousand Miles Away působí třeba titulní skladba Moon Dreamer, trochu… vidlácky. Mnohem zajímavější je Adored, možná proto, že připomíná tvorbu Jacka Johnsona. Podobně se pobavíte u Cowboys & Indians, která by mohla být znělkou nějaké soap opery. Jenže…
Moon Dreamer nepůsobí sourodě. U kapely složené ze jmen, jakými jsou David Landštof a Josef Sedláček (oba Radůza a Wabi a Ďáblovo stádo) nebo Jan Lstibůrek (Toxique, Tomáš Klus), by se asi nikdo nedivil, kdyby vydala folkové album. Stejně tak asi nikdo nepochyboval, že ve spojení s Arminem Effenbergerem (Cartonnage) a Petrem Tichým (No Heroes) dokážou dát dohromady chytlavý popový song. Možná je ale škoda, že se Tommy Indian pokusili obsáhnout obě polohy najednou. Ono se jim to sice povedlo, ale kombinace nefunguje na sto procent. I když singl Ten Thousand Miles Away je adept na nejlepší skladbu roku u nás.
Tommy Indian: Moon Dreamer (Supraphon, 2013)
www.tommyindian.com
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.