Články / Recenze

Ve starém baráku Hidden Orchestra (Creaks Soundtrack)

Ve starém baráku Hidden Orchestra (Creaks Soundtrack)

Jakub Koumar | Články / Recenze | 20.02.2021

Jazyk starých stavení se skládá z nepřeberného skřípání, vrzání a praskání, z nichž ani jedno nikdy nezní úplně stejně. V jednom takovém domě se odehrává příběh poslední hry brněnského herního studia Amanita Design – Creaks. Tvůrci se během své kariéry proslavili nejen jedinečnou, ručně kreslenou grafikou, ale i znamenitými hudebními doprovody her. Průlomovému Machinariu a dechberoucímu Samorostovi 3 pomohl vtisknout duši Tomáš Dvořák aka Floex, na jedinečném jazyku Botaniculy se podepsali pardubičtí Dva. Creaks je asi nejambicióznějším projektem Amanity a o hudbu se opět postaral špičkový skladatel. Asi nejen shodou náhod je to Floexův dlouholetý přítel Brit Joe Acheson, schovaný pod hlavičkou svého nejznámějšího projektu Hidden Orchestra.

Pro Amanitu Design byla hudba vždycky něčím víc než jen atmosférická opora příběhu, funguje i jako jedna z herních mechanik. Nejpatrnější je to u Samorosta, kde je hudba přímo vetkaná do srdce bambulatého hrdiny. Creaks je nenápadnější a místy navazuje na chmurnou snovost Dvořákova Machinaria, rovněž významně reaguje na dynamiku hry plné nápaditých puzzlů. Na začátku se zvuková složka nenápadně vlní v pozadí, ale jakmile hráč naťukne správný postup, rozzáří se jako lampička v potemnělé místnosti a ze stínu se vynoří dechberoucí plejáda všech více i méně představitelných nástrojů. Ty se během šesti hodin postupně rozvíjejí a nabývají jak na komplexnosti, tak na zvukové barevnosti.

Přestože album vycházející u pražského labelu Minority Records pak Acheson významně zredukoval, v jeho struktuře se stále zrcadlí herní svět. Na dvouhodinové nahrávce si pohrává s postupným vývojem, její části evokují tu baroko, tu ke klasicismus, tu futuristický elektro noir. Proplétá se zde kalimba s pulzující elektronikou, jemně nalíčené smyčce s oblými akustickými zvuky něžného klavíru, vypreparovaný glockenspiel s „harfou“ z kráječe vajec. Jakkoli bezbřehý dojem nekonečna vytváří mnoho opakujících se repetic, přetrvává dojem útulnosti a pocit, že Creaks přímo vybízí k zabydlení. Acheson využívá mnoho a mnoho vrstev, ovšem nezabředává do komplikovanosti, a i při těch nejlíbeznějších momentech se vyhýbá kýči.

Z Creaks neustále dýchá atmosféra starodávné vily, jejíž místnosti jsou plné poliček s těmi nejroztodivnějšími předměty symbolizujícími vzpomínky jejích obyvatel. Pokud Amanita Design dokázali uhrančivě vykreslit romantizovanou barabiznu, díky Achesonovi se stává domovem.

Info

Hidden Orchestra – Creaks Soundtrack (Minority Records, 2020)
web vydavatelství

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Nádej na vyslobodenie emócií z masy chladného betónu (Jack the Hipper)

Jakub Veselý 30.08.2024

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět (Cloud Nothings)

David Stoklas 27.08.2024

Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace