Články / Reporty

Živé kvety, dobré kvety

Živé kvety, dobré kvety

Ladislav Tajovský | Články / Reporty | 14.11.2017

Živé kvety jsou doma institucí, která přesahuje rozměr populární hudby. U nás máme taky spoustu skvělých muzikantů, ale rozměru toho, co na Slovensku znamenají Živé kvety, nikdo západně od Moravy nedosahuje.

Tentokrát je pozval stále lepší Unijazz do stále lepšího Kaštanu, takto své domovské scény. Páteř večera logicky tvořily písničky z loňské desáté řadovky Nové poschodia, výjimkou z vlastního repertoáru bylo závěrečné blues Sváti Karáska Návštěva v pekle, překvapení večera. Zazněly i dvě zatím nevydané novinky, Nestrácaj dych a Navždy.

Živé kvety naplňují dylanovské heslo „tři akordy a pravda“, na jejich písničkách je nejcennější právě to, že jim jeden věří, i když s lecčím nemusí souhlasit. Zazněly dva druhy písniček – ty první s klasickým milostným tématem, ty druhé ostře politické. Už od časů domovského divadla Stoka čelila skupina zřetelnému odporu vládnoucího establishmentu, nejdřív mečiarovského a teď Ficova, aniž by ale Lucie Piussi, výhradní autorka textů, jakkoliv slevila. Jestli i ve skladbách odehraných v Kaštanu najdeme něco jako poselství, pak jednoznačně to, které se nese v duchu univerzálního humanismu („To, čo nás spája, je silnějšie a väčšie ako to, čo nás delí...“). Dost možná je v některých postojích jistá dávka naivity, ale optimismus a víra v „dobro“ jsou tím nejlepším ze špatných přístupů ke světu.

Klíčovým prvkem zvuku kapely je kytara Petera Bálika. Ten si nedávno pořídil nového Gibsona (model Les Paul), a pokud chcete slyšet Neila Younga v plné síle a naživo, můžete zvolit přístupnější a levnější variantu. Bálik je do zvuku svého nového nástroje evidentně zamilovaný a hodně mu to s ním jde, zároveň mu nechybí soudnost a cit pro míru. Za bicími seděl místo zaneprázdněné Agnes Lovecké Michal Lašán, který dostál tomu, proč na pódiu byl. Autor textu si rve zbylé vlasy, že odešel poté, co koncert po dvou a čtvrt hodinách skončil, a minul tak unplugged blok, který poté neplánovaně přišel. Zatraceně…

Info

Živé kvety (sk)
11. 11. 2017 Kaštan, Praha

foto © Veronika Kamila Wohlrabová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace