Mary C | Články / Reporty | 01.04.2015
Považuji za pozitivní, že si velká společnost jako T-Mobile vybere za své téma současnou elektronickou hudbu. Projekt Electronic Beats je nejen progresivní magazín, ale taky putovní hudební festival, který každoročně vybírá zajímavé projekty, i ty méně známé s popovým potenciálem. Line-upy v jednotlivých městech, mezi kterými byla i Varšava, Praha nebo Kolín nad Rýnem, se většinou liší. Letošní bratislavská verze z větší části prezentovala ostrou hranu alternativy a popu. Electronic Beats fúzovaly s jazzem, soulem a punkem.
Akce se uskutečnila v atraktivním industriálním prostoru Refinery Gallery, který nepůsobil stísněně, do přední části se vešel i doprovodný program v podobě fotobudky nebo sítotiskové dílny. Odpoledne jste mohli navštívit workshop s německou značkou LeafAudio a sestavit si chip-tune syntezátor navržený speciálně pro Electronic Beats.
Zvuk v hale byl kupodivu dobrý a zřetelný, během delších přestaveb míchal DJ Vec skvělou selekci nejrůznějších aktuálních elektronických proudů. Ovšem rozjezd s Adi Ulmansky byl lehce odrazující - trendy “hvězdička” z Izraele sice hudbu tvoří, rapuje a zpívá, nadto nezapadá do žádné škatulky (electro-pop-rap?), ale její projev a image působí “žvýkačkově”, někde mezi Die Antwoord a Taylor Swift. V porovnání s dalšími účinkujícími to zanechalo dojem veselého surfování po povrchu. Zato následná vystoupení Son Luxe a Young Fathers byly silnými hudebními zážitky, a přitom skvělá party.
Kritik vážné hudby by asi použil spojení procítěný hudební přednes - tak by se dal popsat výživný, i když trochu krátký set výjimečného amerického producenta, pianisty a zpěváka Son Luxe. Byl složen jen z několika motivů desky Lanterns, které její autor, společně s úsporně hrajícím kytaristou a virtuózním bubeníkem, rozvedl vždy do překvapivé šíře. Celé trio předvádělo atraktivní spojení elektroniky a jazzové myšlenky s vtahujícími vokály Son Luxe a hypnotizující projekcí. V publiku jsem zaslechla, že koncert byl “náročný”, ale Son Luxovy písně jsou nejčastěji velmi sofistikované hity. A je radost vidět někoho, kdo svou hudbu dokáže stále nově interpretovat, zabývá se živým pojetím do takové do hloubky a celou věc intenzivně prožívá.
Ještě silnější prožitek byl vidět na Young Fathers. Skotské trio, označované coby alternativní hip hop, má silné přesahy k soulu a punku. Za poslední dva roky předvedlo v Čechách už čtyři koncerty, i tento byl strhující, Young Fathers vynikají neskutečnou spontaneitou a energií. Taková uvěřitelnost a samozřejmost, se kterou vystupuje trojice G, Alloysious a Kayus s doprovodným bubeníkem a modulární syntezátorem, na který občas hraje hlavní producent projektu G, mnoha hiphopovým projektům chybí. Je mezi nimi zvláštní, až mystická chemie a mimořádná choreografie působí až rituálním dojmem. Rap i zpěv všech tří je naživo ještě působivější. Young Fathers spolu tvoří již od dětství, ale až jejich dvě EP a poté LP, které vydali na labelu Anticon minulý rok, na sebe strhlo pozornost publika napříč žánry. A právě za album Dead taky získali prestižní Mercury Price. I přes velký úspěch Young Fathers nehodlají slevit ze svých názorů a živelnosti, nová deska, která vyjde v dubnu, nese název White Men Are Black Men Too a otevřeně se vyjadřuje k rasismu. Pokud chcete zažít povznášející party, nenechte si je ujít v létě na Pohodě.
Young Fathers byli hřebem večer a po delší přestavbě bylo vystoupení Archive pro mnohé spíše soundtrackem k odchodu. Londýnská kapela, spojující atmosférickou elektroniku laděnou do trip-hopu s živými nástroji, představila poslední desku Restriction a uzavřela tak velmi vydařený line-up. Ten potvrdil, že je tu silná scéna slibných muzikantů, kteří experimentují s elektronickým zvukem, a přitom jejich hudba není chladná. Výrazný lidský charakter a něco, čemu by se dalo říct virtuozita, dělá z projektů Son Lux a Young Fathers nepřehlédnutelnou událost.
Electronic Beats 2015
Young Fathers (usa) + Son Lux (usa) + Adi Ulmansky (isr) + Archive (uk)
6. 3. 2015 Refinery Gallery, Bratislava
foto © Martin Haburaj
Kristina Kratochvilová 25.12.2024
Justice sice zestárli o jednadvacet let, v Max-Schmeling-Halle, kam jsme se přijeli podívat na show, kterou dovezou na Colours, to rozhodně vidět nebylo.
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.