Články / Recenze

Možná tě nic nečeká… (Social Party)

Možná tě nic nečeká… (Social Party)

waghiss666 | Články / Recenze | 31.12.2014

Závazky by bylo lepší měřit šestkrát, než se jednou pořežete. Očekávání, sliby a nekompromisně pelichající kalendář jsou kamarádi, co mi nechali nůž v zádech. Příborový. Jenže čím hloub pod kameny slov se koukáme, tím spíš oheň vyhasne.

Přebal nelže. V ničem. Časy, kdy smrtka odmítala prázdnotu, odstřihly rezavé nůžky. Naděje, že zbytky nezasviní prach a špína, umrzla. Dobře jim tak, vždyť čím dýl se žvýká, tím horší chuť.

Co naživo hapruje, tady funguje, a co funguje naživo, to deska nezachytí. Hlavolam pro nenažrané. Hlavní pokrm je košer a servíruje se přece odjakživa jako druhý chod. Ani halekání, ani vlnící se kytary, ani údery do nejtlustší struny se nepřejí. Na líbivost se tu nehraje, srozumitelnost nikdy nebyla devizou žánru, nikdo se o přízeň neprosí. Nehryzneš, táhni! Plavíme se po proudech v dosahu od mořských řas. Třeba si koleduju, ale frázování často skřípe a není to lichotka, poprvé se hodnotící kritéria vrací tam, kde by měla být, minus před závorku nepatří. A taky naposledy, poněvadž texty už jsou jiné kafe.

Listerova receptura: z pixly turka, co se v široko-dalekém okolí nep(r)odává, vydrolte jednu lžičku, zahoďte a zbytek zalijte sotva slzou hořké vody. Formě i obsahu nahrává rodný jazyk, s výjimkou poslední ‘ódy‘ na muzejní ikony. Repetitivní bolavé halekání RÁJ za doprovodu chcípajících tónů je možná právě tou nezáměrnou ironií, co pobaví, až jakmile máte eponymní desku najetou tam i zpátky, bez odboček. Nicméně opilecké znásilnění pohádkového nápěvu je jeden z nejlepších otvíráků koncertního burácení. Kolébání se klidnými a jistými vlnami může přehlušit bouře, kdy se jí zachce. A že ve vodách, kde se vlévá pomalý hardcore do sludgeového temna, číhají všelijaké bestie. Ohořelá Venušina vlajka na půl žerdi se tyčí hrdě, vždyť posádka je zkušená a moravským větrem ošlehaná. Ať už potkáte křížů kolik chcete, nebo nevytáhnete paty od stolu, tudy cesta nevede.

Dvojí interpretace bývají kontraproduktivní, jenže troufáte si hledat tu pravou? Jak je libo. Četli jste varování.

Cesta tam je dlouhá.

Info

Social Party – Social Party (Venus Flag, 2014)
www.socialparty1.bandcamp.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kdo si tak dnes vzpomene? (Hvězdy v polostínu)

Jiří V. Matýsek 20.12.2024

Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín 18.12.2024

Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Námorníkov sen (Il Sogno del Marinaio)

Jakub Veselý 10.12.2024

Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.

Boj s vlastní nejistotou (STRFKR)

Filip Peloušek 05.12.2024

Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.

Nic není natolik rozbité, aby to nešlo opravit (Mark Lanegan)

Kristina Kratochvilová 25.11.2024

Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace