Jiří Akka Emaq | Články / Sloupky/Blogy | 13.12.2015
Dnešní díl by mohl mít podtitul folkový kvítek. Podíváme se na zoubek akustickým formám. Výhodou je, že za noci temné luně pět lze s kytarou snadněji než do ní tahat aparát, všechno pozapojovat, skrz kilowatthodiny podpořit ČEZ, jadernou energii nebo těžební průmysl a nakonec čelit policejní gardě, když vás nahlásí soused Neruda. Jojo, není nad to naboso pobíhat s ukulele a květinou ve vlasech a tklivě šeptat milostné písně o lásce. Nezavolají na vás strážce pořádku, ale možná přijedou chlápci se svěrací kazajkou a zklidňující injekcí.
Iron & Wine – Half Moon (Kiss Each Other Clean, Warner Bros, 2011)
Sam Beam je takovým americkým Havelkou z Please The Trees. Nedbalý elegán ve vestičce, hrající velice příjemný folk nestižený sebelítostí, což se stalo třeba Bonniemu Princeovi Billymu. Kytara a hlas, co pohladí po duši. Nechte se houpat na vlnách melancholie tklivého barda.
The Vains – New Mexico Moon (Acoustic EP, self-released, 2013)
Vkusně variující akustická kytara a dvojhlasy. Co více říct? Pěkné.
The Walkmen – Red Moon (You And Me, Talitres Records, 2008)
Něco mezi irskou lidovkou na detoxu a pohřebním sborem místních pijanů, momentálně čekajících na kšeft, za který by jim zaplatili a mohli si koupit další lahev. Zpod klidné atmosféry lehce bublá tíže života.
Jon Foreman – The Moon Is Magnet (Fall EP, Lowercase People/Credential, 2007)
Tomu říkám koncepce. V letech 2007 – 2008 vydal čtyři koncepční EP Fall, Winter, Spring a Summer. Nyní chystá sérii dalších čtyř EP The Wonderlands: Sunlight, Shadows, Darkness a Dawn.
The Ditty Bops – Moon Over the Freeway (Moon Over the Freeway, Warner Bros., 2006)
Příjemné, žensky poblázněné, a přitom citlivě spíchnuté. Swinguje to a houpá do rytmu. Celkové osvěžení po testosteronové náloži maskuliních muzikantů, svírajících krky svých kytar a stříkajících proudy melodií. Jednoduché, vycházející, jak měsíc, z té nejlepší tradice černé hudby, ovšem bíle svítící temnou nocí jako maják na útesu... Není to překombinované. Takže stop, klapka. Sjedeme to znovu.
Joseph Arthur – Honey And The Moon (Redemption´s Son, Real World Records/Enjoy Records, 2002)
A nakonec citlivý folk s doprovodnou kapelou, chytlavá melodie, atmosféra vonící dálkou i bezpečím zároveň. Nezapomenutelně zapomenutelné.
Folkové písně minulého století dostanou určitě vlastní díl. Ovšem pokud jsem zapomněl na vašeho oblíbeného písničkáře nového milénia, pište na info@xplaylist.cz.
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
redakce 13.08.2024
Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.
Michal Pařízek 09.08.2024
Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.