David Čajčík | Články / Reporty | 14.07.2017
„Na Pohodě se cítím jako v budoucnosti, která dobře dopadla.“ Zpátky. V Praze. V budoucnosti, která tak dobře nedopadla. Dobrá, přeháním, ale Jáchym Topol to se svým výrokem o Pohodě trefil. Do aplikace si doplňuju kapely. Počítadlo se zastaví na třiceti aktech - anglicismy nepěstujeme, ale trocha erotiky jsme viděli, takže proč ne. Zamýšlím se nad kvalitou. Dvacet osm skvělých vystoupení, dvě v pohodě. Kamarád si stěžuje, že mu přítelkyně o všem tvrdí, jak to bylo super. Potřebuje objektivní názor. Tvrdím mu, jak to bylo super. Mračí se. Nebyl tam.
Dávám si osobný Den slovenskej hudby – Vec, Máliková, Mikulcová, Fallgrapp, Slobodná Európa. Od všeho trochu, všude plno, všude krásně. Hip hop bez macho přetvářky, lidovky bez patosu, pankáči bez číra. Tralala lalala, exportujte nejdřív k nám, máte co, máte proč, děkujeme moc. Mexická španělková kanonáda Rodrigo y Gabriela narve hodinový set úplně vším. I se zlomenou nohou Gabriely geniálně energický set, přehlídka umu, vtipu a dynamiky. Jeden z vtipných momentů festivalu přichází s coverem Killing In the Name On od Rage Against the Machine. Při prvním sborovém řevu refrénu vánočního singlu #1 se neznalá část publika vyděšeně otáčí kolem sebe a nechápe. Kolik z cenných festivalových momentů si nikdo nezapíše a po čase už si na ně nikdo nevzpomene? Gabriela se snaží neobratně sestoupit po schodech zezadu stage a přes plot jí mávají a tleskají desítky lidí.
Zatímco minulý rok bylo dilema mezi HO99O9 a Flying Lotus či The Prodigy pro dvojici s převrácenou 666 smrtící, tento rok se na americké senzaci v linii Atari Teenage Riot - Death Grips sešlo podstatně více lidí. Dost možná největší moshpit festivalové historie, od první sekundy do poslední krůpěje potu letící vzduchem. Extrémní hip hop s extrémním poselstvím. Jediný proslov směřuje k nedostatku marihuany na festivale. Jiný kraj, jiný mrav, na akci bez prodeje tvrdého alkoholu je to vše o kompromisech. Kromě nekompromisního Boys Noize. Nejlepší zvuk na samotný závěr festivalu, nejlepší light show, masivní zvuková krychle valící se stanem, největší hit Overthrow hned na začátek a co víc říct.
Festival s názorem, festival, který má koule. Vytvořit plakát jmen, které nikdo nezná, nespokojit se s tím dělat to jenom skvěle. Dělat to nejlíp. Pohoda je festival, kterému můžete věřit, dát si pásku přes oči a koupit si lístek. Otevřít je u slunečnic. Děkuji za znovu nejkrásnější tři dny léta.
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.