Jakub Koumar | Články / Recenze | 25.04.2017
Zjevení. Asi tak by se dalo popsat pražské duo Lavra, upozorňující na svou existenci prvním mixtapem EVE. Projekt zpěvačky Barbory Zelníčkové a Tomáše Vondry, člena držitelů Vinyly Orient, vydává tajemnou desku. Mixtape doplňuje film připomínající roztříštěnou snovou koláž, v níž se prolínají zastřené i deformované obrazy představ a myšlenek.
Nahrávka EVE se představuje jako těžko předvídatelná, sebevědomá a uhrančivá. Honosí se nepřeberným množstvím vlivů i jejich precizním mísením, kombinováním a vyvažováním, přináší hrozivou zvukovou smršť i ambientní klid. Obojí se potkává v pevných a vynalézavých melodiích hlasu Barbory Zelníčkové. Těmi zpěvačka žene skladby vpřed a nenechá je příliš zpomalit nebo utéct zbytečně daleko. Její líbezný hlas má v sobě cosi neodolatelně temného, jako volání Sirény vábí do světa mohutných, valících se dronů a nabroušeného ambientu, do světa, kde nic dlouho nepostojí. Vibe střídá vibe a z jeho mizejících rezonancí vstávají poklidně táhnoucí se plochy, ale jen než je rozvlní hutná rytmika, jejíž kontury se postupně rozostřují ve skřípot a šum.
Lavra nakukují do witch housu, ale jdou za jeho hranice, navštěvují dark pop, jako doma jsou v experimentalu a notují si s noisem a dronem. Všechno se do sebe navzájem zahryzává a každá ingredience má zároveň přesnou míru. Nejednou se schyluje k rytmickému sprintu, ale vzápětí ho zaškrtí záměrné nedokonalosti, rytmus se rozpadá, obaluje ho nejistota, rozostřenost. Zvukový obraz se třese, jako by ho natáčela nejistá ruka. Tehdy se i jinak neochvějný hlas stahuje do role vytrácející se ozvěny na pozadí očistné, ambientní melodie, které však nikdy nechybí kakofonní nádech temnoty. Každý okamžik EVE doprovází stinná stránka, napětí.
Lavra se vynořila z neznáma s mimořádně podmanivým albem. Ve všech jeho koutech číhá něco neblahého, ale zároveň přitažlivého. Je výjevem zpoza hranic vědomí, z míst, do nichž je obtížné se dívat, ale zároveň se jim vyhnout.
Lavra – EVE (diy, 2017)
www.lavra.bandcamp.com/album/eve
Richard Michalik, Veronika Vagačová 30.01.2025
Po silnom debute, za ktorý si Vojtik vyslúžil ocenenie RadioHead Awards, šlo očakávať čokoľvek. Jeho odvaha a talent ukazovali hneď viacerými možnými smermi.
Štěpán Šanda 28.01.2025
Procházka výstavou v podobě něčeho blízkého počítačové hře může dobře připomínat pandemickou osamělost. Kid A Mnesia Exhibition.
Michal Pařízek 28.01.2025
Život Vernona Subutexe je brutálním popisem společnosti rozpolcené v různých směrech, společnosti, jíž cloumají nenávistné nálady směrem k odlišným rasám, cizincům nebo prostě osobám, které nezapadají.
Radim Kopáč 27.01.2025
Punk ladies made in ČSSR určitě musely být. Možná ne tak výrazné jako holky z Dybbuku, možná netvořily celou sestavu, ale každopádně tady měly své místo. Na pódiu i pod…
Veronika Vagačová 22.01.2025
Hravé riffy, prenikavé vokály a nečakané štylistické zmeny sú len pár z ocenenia-hodných kvalít tejto relatívne novej skupiny.
Jiří V. Matýsek 21.01.2025
Žádný growl, žádné temné mručení, jakoby tu z vlhkých kobek zněl hlas čisté bytosti, kterou zahnalo lidské nepochopení.
3DDI3 01.01.2025
Kapela, co má duši, ale nemá hlas. Anebo jo.
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.