redakce | Zprávy / Nové desky | 29.05.2020
Čerstvou albovou novinkou vydavatelství festivalu Pohoda se stal debut slovensko-maďarské kapely Drť s názvem Puntičkár. Zhudebnění a přebásnění výroků ex-šéfa StB Alojze Lorence je věnované obětím perzekucí, represí a vražd komunistického režimu.
více o projektu Drť také zde
Autorem projektu je hudební skladatel a saxofonista Miroslav Tóth, známý mj. i díky spolupráci s Kronos Quartet. Dalšími členy kapely jsou hudebníci Lucia Chuťková, Marek Buranovský (Vojdi), Márton Csernovszky (The Best Bad Trip), Áron Porteleki (Thisnis, Dorota) a Michal Kaščák (Bez ladu a skladu). Písně, o jejichž stylizaci se postaral Marek Kundlák, vznikly zhudebněním výroků bývalého šéfa STB Alojze Lorence. Poslední šéf StB Alojz Lorenc poskytl v roce 2014 deníku SME rozhovor, ve kterém hovořil o svém působení ve vedení státní bezpečnosti koncem osmdesátých let, stejně jako o životě po Sametové revoluci, kdy nastoupil do investiční skupiny Penta na pozici ředitele firemních rizik (jejich spolupráce pokračuje dodnes). Lorencův příběh je jedním z příkladů transformace společnosti z období totality do dnešních dní. Výroky někdejšího člena tajné bezpečnosti (a kryptologa) se stávají nástrojem přizpůsobování a znejasňování činů komunistického režimu, který pronásledoval a krutě trestal své odpůrce – z nichž mnozí za svoje odvážné postoje zaplatili životem.
Ve světle této historické paralely vyznívají Lorencovy výroky ze vzpomínaného rozhovoru mimořádně cynicky. Autor hudby Miroslav Tóth k albu uvedl: „V první řadě si sám uvedomuji, že zatímco já v dnešní době demokracie komentuji výroky generála STB, tak před rokem 1989 byli mnozí lidé, kteří se režimu postavili, pronásledováni nebo dokonce za svoje postoje zabiti. Jejich příběhy dodnes dostatečně neznáme. Jenže stále žijí jejich rodiny a pozůstalí. Myslíme hlavně na ně a až potom na generála. Puntičkár je prvním dílem malého příspěvku k pochopení dějin zamlžování.“
Obal alba vytvořila grafička Teraza Maco. Vyobrazený portrét psa s náhubkem je reminiscencí události ze srpna roku 1986, kdy vlčáci pohraniční stráže na slovensko-rakouské hranici roztrhali mladého klarinetistu a studenta Hartmuta Tautza. Kapela už zveřejnila i první klip k titulní písni Puntičkár, který režíroval Ivan Ostrochovský.
Drť – Puntičkár (Pohoda, 2020)
web vydavatelství
redakce 24.11.2024
Petra Mazocha a Jiřího Libánského spojuje piano, obrazotvornost a touha nechat hudbu svobodně promlouvat.
redakce 24.11.2024
Nahrávka sa nesie zväčša v pomalšom tempe, má popovú štruktúru, ale ozvú sa občas aj džezové ši swingové vplyvy.
redakce 22.11.2024
Desku propojuje tématická linka vyhlížení nějakého bodu zlomu, který už přece jistě musí nutně nastat - jak v lokálním, osobním, tak i celosvětovém měřítku.
redakce 21.11.2024
Spolupráce so zahraničnými umelcami z Londýna, Bristolu, Prahy a Tokia dodávajú albumu medzinárodný charakter.
redakce 20.11.2024
Po dvouletém období introspekce a odmlky na sociálních sítích se Giudi rozhodla sdílet svou osobní cestu a transformaci, na které spojila svou energii i s Fallgrapp.
redakce 19.11.2024
Bludičky z povier, ktoré nesú blikajúce svetlá a v noci ľudí navigujú do močiarov, sú vo videoklipe metaforou vysporiadania sa s klamármi a zavádzačmi.
redakce 18.11.2024
Kapela na scénu vrací svůj charakteristický psychedelický art pop, který kombinuje taneční rytmy, jazzové prvky a math rockové zvraty.
redakce 17.11.2024
Samotný pojem mammatus označuje špecifický typ mrakov, ktoré sa zvyčajne nachádzajú pod veľkým búrkovým mrakom tesne pred jeho rozpadom.
redakce 12.11.2024
Přibližně v tu dobu přišel návrh oslavit Němcovo nadcházející jubileum poněkud veřejněji a slavněji, než u něj bývá zvykem.
redakce 10.11.2024
Základem „škrábanic“ zůstává lidský hlas zachycovaný a proměňovaný živou elektronikou, ale obohacovaný také o zvukové barvy hudebních nástrojů a různých nazvučených předmětů.