Festival Spectaculare: Aid Kid Live AV + visuals Pavel Karafiát, 28.3.2018, Camp, Praha

A když zavřeš oči, jsou ty záblesky pořád živé. Možná ani sám netušíš, kolik ti toho vlastně utkvělo v hlavě, ale i po týdnu jsi náhle schopný vidět zvláštní krajiny a slyšet útržky zvuků, které je stvořily. Mámit smysly lze mnoha způsoby a kdo se ve středu rozhodl pro Aid Kidův live set v rámci festivalu Spectaculare, nemohl litovat. Pokud jde o velkolepost prožitku, Ondra Mikula s Pavlem Karafiátem dealují neopakovatelné hudební a vizuální zboží.

Je těžké popisovat zážitky z mimozemských cest, na které člověka vystřelí jeho vlastní hlava. Přestože prostory CAMPu byly plné dalších spolucestujících a všichni jsme sledovali a poslouchali to samé, přistál nejspíš každý z nás s odchodem Aid Kida ze scény na úplně odlišném místě. Pětadvacetimetrová projekce se samovolně rozpínala a smršťovala podle hudby, jako by umělý vesmír Pavla Karafiáta podlehl skryté touze tančit. Neposedný barevný hvězdný prach i rozvážné pohyby imaginárních, a přesto úctyhodných mas, to vše jako by nonšalantně řídila drobná silueta vpředu. Nevím, jak si křesťané představují pánaboha při tvoření všehomíra, ale pokud u toho tehdy vypadal alespoň zpolovic soustředěně a precizně otáčel tajemnými čudlíky na pultících jako Aid Kid, pak jsem schopna porozumět jejich zaujetí pro víru.