Foto: Barka Fabiánová | Galerie | 12.07.2022
Neděle, poslední den festivalu v Rudolstadtu. V portugalštině existuje slovo saudade, které označuje určitou melancholii a smutek po nečem krásném. A tenhle pocit se mi pomalu vkrádal do mysli i v neděli. I když hráli veselí kolumbijští Cimarron a své voodoo kouzla prováděli neuvěřitelně pestří Chouk Bwa z Haiti, podpoření elektronikou The Ångströms z Belgie. Následovala bohoslužba v Roosevelta Coliera (bude i na Colours of Ostrava), který hrál místo varhan na steel kytaru a o chvilku později makedonské písně Chalgia Sound System Bandu. Ten melancholii sice prohloubil, ale když na závěr přišel obřad z alžírské pouštní oblasti Saour, který vedly dvážné ženy zahaleny v pestrých látkách jen s perkusemi , tak jsme odjížděli spokojeni. Festival v Rudolstadtu byl opět oázou tolerance, respektu a lidskosti.
kubuthor 05.02.2025
Od té nejčernější tmy až k zářivě duhové. 24 odstínů roku 2024.
Valdemar Bednarz 04.02.2025
Pantera, texaská ikona.
Maxmilián Hruška 04.02.2025
Poslední večer nekonečného ledna byl koncertní sál Kampusu Hybernská zcela zaplněný.
Valdemar Bednarz 04.02.2025
Orlová je město, co vás nepustí.
Marie Štefková 04.02.2025
První rok koncertní fotografky.
Stanislava Tumakova 03.02.2025
Guillaume de Kadebostany a jeho hudební stát.
Jiří Přivřel 03.02.2025
Nemusím nutně hodnotit, ale ohlédnutí se zpět je vždycky zdravé.
Jakub Václavek 03.02.2025
Fantastický večírek plný kytar i ostrého rapu.
Honza walda Valík 02.02.2025
Niterný koncert.
Tomáš Bulánek 02.02.2025
Pred stálicou nemeckej post-rockovej scény Caspar Brötzmann Massaker vystúpili na poslednú chvíľu ohlásený potemnelý folk gitarista Conny Ochs.