George Cables: Inovativnost a svěžest v každém tónu

Když byl pianista George Cables ještě školou povinný, rád chodíval po nočních ulicích New Yorku, aby vstřebával šepoty a zvuky kosmopolitního města i jeho různorodé obyvatele. Stejně tak i později, během své hudební kariéry, to Cables často bral oklikou a v relativní anonymitě tříbil svůj osobní styl.

Narozen v New Yorku 14. listopadu 1944, prošel Cables v mládí klasickým hudebním vzděláním, aniž by o jazzu cokoliv tušil. Ale brzy ho svoboda jazzového výrazu okouzlila, obdivoval Herbieho Hancocka i Chicka Coreu, přesto za své největší vzory považuje nepianisty - Milese či Coltrana.

Po Mannes College of Music vystupoval s kapelou The Jazz Samaritans spolu s vycházejícimi hvězdami Billym Cobhamem, Lennym Whitem či Clintem Houstonem, později nahrával s Paulem Jeffreym, Maxem Roachem i Artem Blakeym. Roku 1969 se vydal na turné po západním pobřeží spolu s titnánem Sonnym Rollinsem, o dva roky později byl již známou postavou losangeleské a sanfranciské jazzové scény, kde se usadil.

Spolupracoval na Rollinsově desce Next Album, s trumpetisty Freddiem Hubardem a Woodym Shawem natočil Blackstone Legacy, bodem zlomu však bylo pozvání do kvartetu hard-bopové legendy Dextera Gordona, po jehož boku strávil Cables dva roky. Sedmdesátá léta patřila také hudebnímu přátelství s Artem Pepperem, což stvrdili společným albem Goin´Home.

George Cables patří k výrazným představitelům moderního jazzu. Proslul svěžími interpretacemi klasických kompozicí a především pak vlastním inovativním stylem komponování.