redakce | Zprávy | 10.12.2020
Třicet let německé kulturní a jazykové práce v srdci Evropy, třicet let Goethe-Institutu v Praze. Německý mezinárodní institut si v těchto dnech připomíná kulaté výročí založení své české pobočky – a činí to, jak jinak, online.
Tepanými secesními dveřmi na pražském Masarykově nábřeží 32 prošly za uplynulé tři dekády nesčetné tisíce zájemců o německý jazyk a německou kulturu. Jazykové kurzy, zkoušky, ale také knihovnu, výstavy, filmové projekce, autorská čtení a další akce zde německý mezinárodní institut začal nabízet od samého začátku 90. let. „Byl to pro mě ten nejhezčí úkol,” komentuje Jochen Bloss, zakládající ředitel Goethe-Institutu, léta 1990 až 1996, která v Praze strávil, a která byla pro vnímání německé kultury a česko(slovensko)-německých vztahů v novodobé historii zásadní: „Po změně režimu panovala na obou stranách hranice zvědavost, velký zájem o druhé a až neuvěřitelná otevřenost. Zdálo se, že po sametové revoluci je možné vše. Nálada z rozpuku nové doby se nezapomíná, tím spíše, pokud zemi vede prezident, dramatik a ochránce lidských práv, jemuž se dostává celosvětového uznání.” dodal Bloss.
A by to také Václav Havel, jenž díky iniciativně tehdejšího velvyslance v Německu Františka Černého přispěl k tomu, že byl Goethe-Institut otevřen v budově bývalého východoněmeckého velvyslanectví. Symbolický důraz na to, aby staré politické struktury v domě vystřídala kultura a vzdělávání a aby se z uzavřeného východoněmeckého paláce stal otevřený kulturní institut, byl více než zřejmý. Goethe-Institut v průběhu let navštívila řada osobností z kulturního života Česka a Německa. Ať to byli nositelé Nobelovy ceny jako Herta Müller či Günter Grass, světově proslulí filmaři jako Werner Herzog či legendy česko-německé kultury jako spisovatelka Lenka Reinerová, hosté Goethe-Institutu vždy otevřeně prezentovali své názory, postoje a své dílo českému publiku.
Za posledních třicet let se secesní dveře pražského Goethe-Institutu výrazněji přivřely jen jednou, a to s první a druhou vlnou koronavirové pandemie. „Pořád nám ale zbývá dost možností k tomu, abychom v kulturní a jazykové práci pokračovali. I kdyby to mělo být „jen“ online. Je pro mě důležité, abychom institut udrželi otevřený tak dlouho, jak to jde a byli dosažitelní pro všechny naše návštěvníky a kurzisty. I třicet let po založení Goethe-Institutu je zjevné, že máme lidem hodně co nabídnout a že je naše nabídka, i v těžkých dobách, ráda přijímána. Mám z toho velkou radost,“ komentuje ředitelka Goethe-Insitutu Angelika Ridder.
redakce 26.11.2024
Pesničku ťažko žánrovo zaradiť, keďže sa pohybuje niekde na pomedzí mainstreamu a alternatívy, familiárneho zvuku a nečakaných prvkov.
redakce 26.11.2024
Tento ročník nebude zastřešen jednotným tématem, ale pojede v několika rozličných proudech. Jedním z nich bude umělecká laboratoř Resynthesing the Traditional.
redakce 26.11.2024
Než založili duo Walter Frosch, pojmenované po legendě fotbalových St. Pauli, brázdili Evropu se svou hardcore/noise rockovou kapelou YC-CY.
Darja Moravová 25.11.2024
Je to sice strašný klišé, ale přátelství JE někdy víc než láska. Protože láska často krachuje, a právě přátelství a hudba, potažmo koncerty pak hojí rány na srdci.
redakce 25.11.2024
Duo tvoří originální živá vystoupení, kde kombinuje hudbu, vizuální efekty a vlastní nástroje.
redakce 25.11.2024
Brněnskou scénu ovládnou melancholické melodie, nasáklé reverbem, spojené s výraznými syntezátorovými linkami.
redakce 24.11.2024
Petra Mazocha a Jiřího Libánského spojuje piano, obrazotvornost a touha nechat hudbu svobodně promlouvat.
redakce 24.11.2024
Nahrávka sa nesie zväčša v pomalšom tempe, má popovú štruktúru, ale ozvú sa občas aj džezové ši swingové vplyvy.
redakce 24.11.2024
Koncerty Deli Teli se vyznačují nakažlivou energií a jemnou dávkou středomořského dramatu a řadou zapomenutých hitů, které kdysi rozpálily Atény.
redakce 23.11.2024
Procítěné balady, jedinečný hlas a taky humor, se kterým se Alex Warren obrací do let, kdy mu nebylo do skoku. Hudba, u které se krásně sní.