redakce | Zprávy / Pozvánky | 07.02.2016
Jim Marshall je považován za jednoho z nejslavnějších a nejplodnějších fotografů dvacátého století. Všeobecného ohlasu dosáhl zejména díky fotografiím největších hudebních ikon druhé poloviny 20. století. Během své více než padesátileté kariéry vytvořil stovky legendárních snímků, které vstoupily do povědomí veřejnosti prostřednictvím obálek časopisů, hudebních alb a knih. Poslední z nich - Pocket Cash (Chronicle Books, 2010) byla dokončena, schválena a vydána jen několik týdnů před jeho smrtí.
Jim Marshall se narodil 3. února 1936 v Chicagu a vyrůstal v San Franciscu. V roce 1959 si pořídil první fotoaparát Leica, se kterým hned v následujícím roce nafotil svůj první velký fotopříběh ze světa hudby – na oplátku za přátelské svezení autem získal od Johna Coltrana, v té době již slavného jazzového saxofonisty, svolení k nafocení jeho portrétů. Marshall při focení použil až devět rolí filmu a díky této sérii vešel brzy do povědomí jako mladý nadějný fotograf. V roce 1962 se přesunul do New Yorku, kde po další dva roky vytvářel obaly alb pro nahrávací studia Atlantic, Columbia či ABC Paramount.
Po návratu do rodného San Francisca roku 1964 se začal intenzivně věnovat dokumentaci legendární hippies čtvrti Haight – Ashbury, v jejíž blízkosti v té době žil. Na více než sto tisících snímků zachytil každodenní život v ulicích, jedinečné panorama tančících hippies, milenců, protiválečných demonstrantů, policistů nebo užaslých kolemjdoucích. Fotografie z Haight Street představují významnou část jeho díla. Nejlepší z nich byly vybrány do knihy The Haight: Love, Rock and Revolution, která byla vydána až po Marshallově smrti.
V roce 1964 se stává také hlavním fotografem folkového festivalu v Newportu a čím dál víc se věnuje fotografování ikon rockové historie. 29. srpna 1966 zahráli Beatles na stadionu Candlestick Park v San Francisku svůj poslední oficiální koncert jako skupina. "Byl jsem jediný fotograf, který měl přístup do zákulisí. Necítil jsem se jako svědek historické události. Stadion nebyl dokonce ani vyprodán a fanoušci dělali ohlušující hluk, takže Beatles chvílemi neslyšeli ani sami sebe. Byl to naprosto normální koncert, který se teprve měl stát součástí historie Beatles. Celý den vypadal spíš jako scénář z A Hard Day's Night."
Od té doby fotografoval všechny: Janis Joplin, Jimiho Hendrixe, Boba Dylana, Erica Claptona, Carlose Santanu, Stevie Wondera či Arethu Franklin. S trochou nadsázky lze říct, že vytvořil obrazové dějiny americké rockové scény druhé poloviny 20. století. V roce 1967 nafotil festival v Monterey – Jimi Hendrix zde pálí svou kytaru, Janis Joplin slaví úspěchy jako začínající hvězda a poprvé se objevují na fotografiích skupiny The Who nebo Cream. V dalším roce fotografuje živé nahrávání Johnnyho Cashe ve státním Folsomském vězení. Nemohl chybět ani na Woodstocku, a tak v roce 1969 vzniká řada ikonických fotek právě odtud. V roce 1972 doprovázel Rolling Stones na jejich turné po USA. Během turné zaznamenal jak legendární jevištní show, tak i okamžiky ze soukromí hudebníků v zákulisí a během turné.
Až do své smrti 24. března 2010 intenzivně pracoval a trávil svůj čas na cestách s nejvěšími hvězdami hudební scény. Mezi jeho poslední snímky patří fotografie Lennyho Kravitze a Bena Harpera. Po své smrti se jako jediný fotograf stal čestným držitelem ocenění Grammy. Během Marshallovy výstavy v Leica Gallery Prague si připomenete výročí 80 let od jeho narození (3. února) a zároveň 6 let od jeho úmrtí (24. března).
Jim Marshall je považován mezi profesionály za "fotografického génia", který byl v pravou chvíli téměř všude, ale zároveň dokázal být naprosto nenápadný a vystihnout tak jedinečné okamžiky. Díky tomu jsou jeho fotografie jednoduché, přirozené a zároveň vytvořené v bezprostřední blízkosti muzikantů. Marshall upřednostňoval přírodní zdroje světla a vyhýbal se složitým kompozicím. Nikdy nebyl spokojený pouze s jediným záběrem, jako řada jiných rock'n'rollových fotografů té doby. Chtěl, aby na jeho snímcích byly objekty zachyceny jako celek v souladu s kulturním a módním prostředím, aby z fotek vyzařovala nálada a duch kapely. Takto vznikaly legendární portréty a obaly alb, které zná celý svět a které z něj učinily jednoho z nejvýznamnějších kronikářů rockové scény.
Výstava v Leica Gallery Prague umožňuje nahlédnout pouze do zlomku z Marshallova rozsáhlého díla. Nechybí zde však průlomové fotografie z počátku jeho kariéry v letech šedesátých a sedmdesátých. Z vystavených fotografií můžeme nasát atmosféru posledního koncertu Beatles v Candlestick Parku v San Franciscu v roce 1966, vypravit se na turné s Rolling Stones v roce 1972, nebo spatřit velikány hudební scény jako jsou například Johnny Cash, Jim Morrison, Carlos Santana a mnoho dalších.
The Haight: Love, Rock and Revolution
Jim Marshall
29. 1. - 28. 3. 2016
Leica Gallery Prague
Praha
www.facebook.com/leica.gallery
www.lgp.cz
Foto © Jim Marshall Photography LLC.
redakce 23.11.2024
Procítěné balady, jedinečný hlas a taky humor, se kterým se Alex Warren obrací do let, kdy mu nebylo do skoku. Hudba, u které se krásně sní.
redakce 23.11.2024
Podpora hudebního sektoru proběhne v tematických okruzích hudební export, prostory pro živou hudbu a digitální oběh a zapojení publika.
redakce 22.11.2024
Jejich kytarový zvuk čerpá jak z odkazu Joy Division, tak i ostrovních současníků Fontaines D.C., Idles nebo Shame.
redakce 22.11.2024
Sedm různých klubů se spojilo, aby v jeden večer naservírovalo svým návštěvníkům bohaté koncertní menu.
redakce 21.11.2024
Jejich hudba kombinuje avantgardu s útulností, kakofonii s melodií a jazykové propasti s krásou.
redakce 21.11.2024
Clock DVA neúnavně pokračují v nahrávání své hudby a uvádění odvážných audiovizuálních postcyberpunkových projektů.
redakce 20.11.2024
Po jarním vyprodaném koncertu ve Foru Karlín nyní zamíří v rámci svého turné Miss Possessive do největší české haly.
redakce 20.11.2024
Husův sbor zaplní abstraktní, rozostřené, kvadrofonní textury legendy německé elektronické scény Jana Jelinka.
redakce 18.11.2024
Witch’n’Monk vytvářejí v nejlepším smyslu ztřeštěnou fúzi několika žánrů pro flétnu, vokál a kytaru.
redakce 17.11.2024
Toto vystoupení splétá hudební materiál ze nové stejnojmenné desky, živé vizuály, scénický design s prvky rituálu.