Nejlepší texty Full Moonu 2022: Nová vlna domácích umělkyň

„Ptát se, nebát se a nestydět se,“ popisuje zpěvačka Aiko svůj přístup k tvorbě hudby. Dal by se použít na celou nastupující generaci hudebnic, která si hledá skrze českou alternativní scénu cestu k novému publiku. Posluchačky a posluchači, kteří jsou ze západních hitparád zvyklí na sebevědomé ženské hlasy, si mohou v posledních letech vybírat i z kvalitní lokální produkce. Pořady a projekty na hledání talentů tuto vlnu dále zesilují – posledních pět ročníků exportní soutěže Radia Wave Czeching vyhrály sólové interpretky, v loňském finále Startéru zabodovala Terra. Na úspěchu mladých umělkyň má tak mimo jiné zásadní podíl i změna vnímání jejich pozice, ať už ze strany hudebního průmyslu nebo publika.

Amelie Siba, Aiko, Josefina Dusk, Tea Sofia, Terra nebo Viah. To jsou jména jen některých hudebnic, které by se daly do „nové vlny“ zařadit. Rozličnou skupinu rozkročenou mezi žánry od folku, přes čistokrevný pop až po experimentálnější elektroniku nebo hyperpop, lze jen těžko charakterizovat jako jednolité těleso s jasně vymezenými tématy a hudebními postupy. Spojuje je ale sebevědomí, přesvědčivé vize a to, že produkují hudbu, která ještě před pár lety na české scéně téměř chyběla. Nová vlna mladých skladatelek, producentek a zpěvaček vytváří na poli místní alternativy stále výraznější proud, který svým sílícím vlivem otevírá dveře dalším a dalším začínajícím umělkyním.

Za úspěchem hudebnic, z nichž některé vydaly svoje debuty ještě předtím, než se začaly připravovat na maturitu, stojí kromě velkého osobního nasazení a talentu i proměna českého hudebního prostředí, které jejich práci aktivně podporuje. Soutěže na hledání talentů nabízí začínajícím umělcům i umělkyním nebývalé možnosti nastartovat kariéru. Prostředí sociálních sítí, ve kterém spolu se zbytkem své generace Amelie Siba nebo Terra dospívaly, jim navíc umožňuje být v přímém kontaktu s fanoušky, naslouchat jim a sdílet s nimi každodennost, která je uvěřitelná a blízká.

RŮZNÁ VÝCHODISKA

Nová vlna mladých hudebnic vychází ve své tvorbě z různých žánrů a neméně pestrá je i škála témat, kterým se věnují. Z širokého spektra stylů přesto vystupuje několik výraznějších proudů s podobnými rysy. Prvním z nich jsou písničkářky, v čele s Amelií Sibou, jejíž loňský debut Dye My Hair přenesl posluchače a posluchačky do intimního prostředí pokoje dospívající dívky a jejího světa. Po jejím boku jsou tu také hudebnice Moonshye nebo Evah, které citlivým folkem s jemnými vokály vypráví útržkovité příběhy ze svého života. Zvuk světového popu pak na českou scénu přináší Tea Sofia nebo také Aiko, která se letos v létě objevila díky kampani Spotify za rovnoprávné postavení žen v hudbě na velké obrazovce Times Square. Některé hudebnice naproti tomu z popových schémat vystupují, v současnosti s nadhledem skládající Josefina Dusk a před ní synthwavová experimentátorka Zagami Jericho. Za zmínku stojí také pozvolna se objevující proud hyperpopu, který začíná zasahovat i do českého prostředí. Především díky Teře a její spolupráci s DJem Kewu se trendy zvuk žánru generace Z dostává i k nám.

Právě Terra navíc začínala jako precizní popová zpěvačka, která se svými texty zachycujícími melancholické pocity i mladistvou euforii vyhrála v roce 2020 soutěžní pořad Radia Wave Startér, do kterého může kdokoliv přihlásit svou hudební tvorbu a následně sbírat hlasy posluchačů. Po sérii koncertů, výjezdu na showcase do Berlína i podepsání smlouvy s labelem Addict Sound přišel letos na podzim hyperaktivní singl Whorecore, ve kterém si hudebnice utahuje z dvojitých standardů, které společnost uplatňuje na sexuální chování mužů a žen. V podobném duchu a zvuku by se mělo nést i EP chystané na jaro. Po maturitě, která ji čeká letos na jaře, se navíc Terra připravuje na studium produkce elektronické hudby v Berlíně. Písničkářka Amelie Siba svého středoškolského studia dokonce zanechala už před závěrečnou zkouškou, aby se hudební tvorbě mohla věnovat naplno. A soudě podle kritického úspěchu druhého alba Love Cowboys se sázka na plné hudební nasazení vyplatila.

JÍT SI ZA SVÝM

Na první pohled sice ze žánrové směsice nevystupují očividná společná témata, mladé umělkyně ovšem spojuje sebevědomý přístup k prosazování svých songů. Například Terra i Aiko shodně vypráví o tom, jak vznikala hudba pro jejich první EP: „Producenty jsem si hledala na internetu, pustila si jejich tvorbu, ozvala se jim a když souhlasili, tak jsme do toho šli,“ popisuje Aiko ve Startéru Radia Wave. Terra mluví o podobném příběhu předcházejícím přípravě jejího debutu: „Prvního producenta, se kterým jsem spolupracovala, jsem si našla na Instagramu ještě před Startérem. Měl otevřené bookingy pro nové lidi. Napsala jsem mu a poslala vokály, pak jsme spolu začali pracovat.“ Některé hudebnice si ale vystačily v podstatě samy. Amelie Siba nebo Josefina Dusk si k hudbě i její produkci našly cestu ve svých pokojích a první alba nahrávaly samy nebo s přátelskou dopomocí. Velká míra kontroly nad výsledným dílem tak tvoří součást kouzla opravdovosti, která k jejich tvorbě neodmyslitelně patří.

Nedílnou součástí sebeprezentace je také důraz na vizuální, někdy až performativní část živých vystoupení. Zpěvačka a skladatelka Vi z tria Viah vypráví v rozhovoru pro Art o svém přístupu ke koncertům: „Podepsala se na mě divadelní tvorba, kterou dělám mnohem déle než hudbu nebo zpěv. Vycházím z ní a z energie, na kterou jsem zvyklá, z energie z kontaktu s divákem a s publikem i se svými spolutanečnicemi na stagi.“ Divadelní prostředí je blízké také experimentálně založené Josefině Dusk, která studovala hereckou konzervatoř, nebo studentce DAMU Icaterině (pro kterou dělá Josefina hudební produkci). „Potřebuju divákům předávat vlny energie, cítím se v tom dobře, ‚vydupu‘ se ze svých pocitů a na koncertě ze sebe všechno setřesu,“ vysvětluje Josefina Dusk, proč je pro ni důležité předvést posluchačům víc než „obyčejné“ vystoupení na podiu a dát si záležet například i na svém kostýmu a make-upu.

PODANÁ RUKA

Rostoucí popularita mladých hudebnic v rámci české alternativní scény se projevuje i v prostředí pořadů a projektů hledajících mladé talenty. Nadání a osobní nasazení zpěvaček i cit pro sebeprezentaci dostává v režii hudebních profesionálů konkrétní kontury v podobě finanční, mediální i profesní podpory. Ta v důsledku dále přispívá k šíření tvorby nastupující generace umělkyň a otevírá jim cestu k novým posluchačkám a posluchačům i na zahraniční pódia. Nezastupitelnou roli sehrálo v tomto ohledu za poslední roky Radio Wave, jehož zázemí poskytlo nějakou formu podpory (nebo alespoň možnost na sebe upozornit) většině výše zmiňovaných interpretek. Pořad Startér, který funguje jako rádiová platforma pro umělce tvořící svobodně v prostředí internetu a nezávisle na labelech, zaznamenal v minulých letech větší množství příspěvků od originálních a těžko zařaditelných hlasů i sólových hudebnic. Jejich oblibu v loňském soutěžním hlasování potvrzuje i jeden z moderátorů pořadu Jonáš Zbořil: „Určitě pomohlo [k většímu množství přihlášek od sólových hudebnic – pozn. red.] i vítězství Terry. Na druhou stranu, neposlat tehdy v ročníku do finále jednu z mnoha talentovaných zpěvaček by byl hřích. Myslím, že Startér prostě reflektuje pohyby na hudební scéně, kde jde taky pozorovat čím dál větší popularita songwriterek.“

Zpěvačka Terra mohla díky své výhře natočit píseň i s videoklipem, účast v soutěži ale není jen o tom být první. „Co se mi na Startéru líbí, je, že ho hudebníci často používají jako seznamku. Je to pro ně způsob, jak se skamarádit s dalšími kapelami a hudebníky, jak si vytvořit sociální kapitál, prosíťovat se. To se neodehrává z vůle nás moderátorů. To je prostě aktivita hudebníků, které baví nejen vlastní hudba, ale i všechno kolem,“ přibližuje dál Zbořil. Jeho slova potvrzuje i letošní finalistka Josefina Dusk. Přestože jí hlavní odměna utekla, účast v pořadu a s ní spojené hlasování se zásadním způsobem promítlo do její kariéry: „Dostala jsem díky tomu asi každý koncert, který jsem v létě odehrála, což byla docela velká nálož vystoupení. Nemusela jsem nikoho oslovit – cestou, když jsem jela někam vystupovat, tak se mi třeba ozvali jeden, dva lidi, jestli nechci zahrát ještě někde jinde.“

Jiný způsob pomoci mladým talentům představuje exportní projekt Czeching, který na Radiu Wave funguje stejně jako Startér od roku 2013. Jeho hlavním cílem je ale především dopomoci nadějným kapelám a hudebníkům nebo hudebnicím prosadit se dál než jen na české scéně. O vítězi pak rozhoduje odborná porota složená převážně ze zahraničních členů. V posledních pěti letech umožnil Czeching vyjet na největší evropský showcase Eurosonic Zagami Jericho, Hellwaně, Viah, Tee Sofii a letos Amelii Sibě. Součástí výhry ale není jen možnost předvést svoje schopnosti před hudebními profesionály – výherkyně čeká i přípravný coaching, natáčení videoklipu a navázaný mediální zájem. Všechny zmiňované hudebnice se objevily i na prvním mezinárodním showcasovém festivalu v Česku Nouvelle Prague, který probíhá také od roku 2013.

Kromě Radia Wave pomáhá hledat mladé talenty i časopis Full Moon, který ve spolupráci s Colours of Ostrava pořádal soutěž 1Band2Play a vedle mediálního zviditelnění umožňoval vítězům na ostravském festivalu vystoupit. Poslední ročník, který proběhl v roce 2020, vyhrála rovněž Amelie Siba.

JSME PŘIPRAVENI NASLOUCHAT?

Alternativní část tuzemského hudebního průmyslu se na zesilování vlivu nové vlny mladých hudebnic nepodílí jen skrze zmiňované talentové soutěže, ale i s nimi souvisejícím zájmem, rozhovory a dalším prostorem poskytnutým v rádiu i tisku. Profesionální hudební scéna od producentek po publicisty vyzdvihuje vysokou úroveň vznikající tvorby a její „světovost“, tedy že nové songy jsou dobře zkomponované, líbivé a univerzální. Rozhled a tvorba nevázaná na české prostředí kromě dostupnosti zahraniční hudby a inspirace z ní může vycházet i z osobních zkušeností umělkyň, které často prožily část života v jiné zemi. Tea Sofia má srbsko-litevské kořeny, Viah vietnamské, rodiče Aiko pochází pro změnu z Ruska a zpěvačka zároveň studovala hudební produkci v Londýně. Tam strávila část života po maturitě i Josefina Dusk, Terra se teprve chystá do Berlína, ale přehled o globální scéně jí nechybí už dnes. Současný trend růstu popularity sólových dívčích hlasů navíc vzdáleně kopíruje úspěch západních hudebnic od Billie Eilish, přes Olivii Rodrigo až po Duu Lipu. Ochota publika naslouchat mladým interpretkám a vnímat témata od teenagerského hledání sebe sama po reflexi postavení žen ve společnosti tak díky českým hudebnicím zaznívají (i když anglicky) i na naší scéně.

Navzdory pozvolna se měnícím a vstřícnějším podmínkám naráží zpěvačky na nerovnosti hluboce zakořeněné v dominantě mužském prostředí. „Vidím poměr hudebníků a hudebnic, který není vyrovnaný, obzvlášť tedy v producentském světě, kde v naprosté většině případů pracuji s producenty, byť bych byla moc ráda, kdybych mohla pracovat i s producentkami. Já osobně jsem, kromě zkušeností s velmi nepříjemnými zvukaři, naštěstí neměla úplně nepříjemné zážitky. Ale znám hodně příběhů od ostatních kolegyň, kterým se staly i velmi nepříjemné věci,“ poznamenává Aiko v rozhovoru pro Refresher.

Nad přetrvávajícím sexismem se pozastavuje i Terra: „Stalo se mi, že se lidi diví, že jsem inteligentní, i když dělám ‚hopsavou‘ hudbu a oblíkám se výstředně,“ popisuje reakce okolí. „Nedá se říct, že bych za poslední roky nenarazila na lidi, co by mi vysvětlovali, jak si zapojit kabel, který jsem si sama koupila, nebo měli nevhodné poznámky. Děje se to, ale pohybuju se hlavně v kruhu profesionálních a inteligentních lidí, kteří se vzájemně respektují a když k sobě máme v rámci labelu výhrady, tak si je říkáme konstruktivně,“ dodává s tím, že rozdíly v přístupu vnímá asi stejně jako každá mladá žena, která se snaží prosadit. Současná vlna zájmu ze strany rádií i časopisů zaměřených na alternativní kulturu tak v jistém ohledu může pomoci narovnat poměry, které dlouhodobě vychází spíše ve prospěch mužů.

HLASUJTE PRO MĚ

Vedle strukturálních změn, které umožňují rychlý růst mladých talentů, je pro hudebnice od Josefiny Dusk po Amelii Sibu důležitá i fanouškovská základna, kterou si samy budují přes sociálně sítě, hlavně skrze Instagram. Možnost bezprostředních interakcí, zpětné vazby i přiblížení se oblíbené zpěvačce a jejímu každodennímu životu je přirozeně lákavá pro každého příznivce. V průběhu soutěží, především Startéru, navíc dochází kromě rozšíření posluchačstva i k jeho k zapojení do dění – soutěžící, který se chce udržet v hitparádě, musí každý den nasbírat co nejvíce hlasů. „Díky hlasování jsem si vybudovala kompaktnější fanouškovskou základnu,“ hodnotí další z přínosů pořadu Terra. „Bylo to náročný, hlasování probíhalo pět týdnů v kuse, předháněli jsme se se soupeři, takže šlo o aktivní mobilizaci lidí. Tehdy mi to hodně pomohlo naučit se s nimi komunikovat.“ Stovky a později tisíce sledujících tak vytváří věrné a postupně se rozrůstající zázemí, které si mladé interpretky budují zcela samy.

Jejich dosah je ale navzdory tomu stále značně omezený, současné mediální pokrytí i dostupnost finančních zdrojů má své limity. „Rap je [v kontextu scény mladých hudebníků a hudebnic – pozn. red.] u nás momentálně jediný výdělečný styl, mimo jiné i proto, že se rapuje česky. Zároveň to podle mě způsobuje mírnou žánrovou zabedněnost, kdy se čemukoliv, co není rap, říká underground, protože to lidi tolik neposlouchají, i když z hlediska zvuku to s undergroundem nemá nic společnýho. Do budoucna by možná pomohlo dělat kolaborace napříč hudebními styly a představit skrze to ‚masovýmu‘ posluchači, co se kloní spíš k rapu, i jiný umělce,“ říká Terra k hledání dalších cest k novému publiku. „Hudební i tematická diverzita v Česku je, jenom občas není moc vidět.“

Jak se to bude jí i dalším umělkyním z její generace dařit v budoucnu se teprve pozná, kariéra většiny z nich trvá zatím jen pár let (a někdy ani to ne). Songy, které tvoří, ale už nyní přináší do tuzemského prostředí nový zvuk i motivy.