Život je bolestný a přináší zklamání

Výstava Život je bolestný a přináší zklamání, Massakr, vol. 1: Lovecraft se zabývá vlivem klíčové osobnosti moderního horroru H. P. Lovecrafta v současném výtvarném umění a je prvním pokusem o zmapování této tématiky v českém prostředí. Seriózní a narůstající zájem o jeho tvorbu se projevil i v nedávných publikacích, které se jí věnovaly i v oblasti filmové či literární. V letech 2010 – 2013 vydalo nakladatelství Puls jeho sebrané spisy, velkou pozornost věnoval Lovecraftovi i časopisy Živel č. 37 z roku 2013 či A2, č. 6 z roku 2015. Jeho jméno se poprvé objevilo již v antologii Lupiči mrtvol (1970).

Lovecraftem se tehdy zabývaly takové výrazné osobnosti, jako například Josef Škvorecký či František Jungwirth. Následně však na dlouho Lovecraftovo dílo nemohlo vycházet. Žánr hororu byl komunistickou ideologií vnímán jako buržoazně úpadkový. To v praxi znamenalo, že se nevydávaly hororové knihy (až na malé výjimky), stejně jako se filmové horory nedostávaly příliš často do filmové distribuce. Určitá změna nastala až v průběhu 80. let s nástupem videa. Primitivně nadabované (většinou jedním člověkem) horory patřily mezi nejoblíbenější filmové kopie, které tehdy soukromě putovaly celou republikou.

Byla to právě generace, která v 80. letech dospívala a měla tak v určitém smyslu jako první možnost poznat nejen klasiku žánru, ale i béčkovou produkci. V tomto smyslu se tedy generační zkušenost českých umělců příliš nelišila od té, kterou měli jejich vrstevníci v zahraničí. Není tedy náhodou, že 90. léta přinášejí v celosvětovém kontextu razantní průnik hororové tématiky do výtvarného umění. Spektrum děl je velice široké svou formou i obsahem, od atmosférických zobrazení úzkosti přes popovou zdivočelost po drásající krutost.

Málokteré téma tak silně rezonuje s naší současností, která je také protkána strachem a úzkostí. H. P. Lovecraft již dávno není literárními historiky podceňován a přehlížen, jeho dílu je věnována seriózní pozornost. Výstava, vznikla jako společný projekt Galerie města Plzně a Trafo Gallery, představí tvorbu umělců a umělkyň, kteří se s fenoménem díla H. P. Lovecrafta vyrovnávají různými způsoby a v různých formách, od malby, kresby, přes plastiku, až po instalace. Zatím co plzeňská galerie nabízela scénické řešení výstavy v důsledku svého architektonického členění a velikosti prostoru, pražská Trafo Gallery představí podobu více koncentrovanou na výběr děl a ambientní atmosféru. Vystavují: Josef Bolf, Jakub Gajdošík, Stanislav Karoli, Eva Macekova, Martin Mulač, Martin Salajka, Richard Stipl, Marek Škubal, Frantisek Storm, Jan Vytiska.