Ogoya Nengo: syrová živelnost s ženskou laskavostí

Kdyby Keňa neležela v Africe, ale Evropě, písně zvané "dodo" by už dávno byly zapsány na Seznamu nehmotného dědictví UNESCO. Jedná se totiž o unikátní žánr, který smějí zpívat jen dospělé ženy - a který Evropané objevují až letos, díky albu, které právě vychází na renomované britské značce Honest Jon's. Ta v minulosti přinesla například Afrikou inspirované projekty Damona Albarna ze skupiny Blur. Na pražském koncertě album pokřtí největší žijící ikona žánru, téměř osmdesátiletá zpěvačka Ogoya Nengo se svojí skupinou.

Tématem jejích písní je život, smrt - a třeba i Barack Obama, jehož otec se narodil v Keni, nedaleko jejího domova, na březích Viktoriina jezera. Písně dodo fungují v keňské společnosti jako komunikační kanál, jímž ženy oslovují veřejnost. Je v nich místo pro satiru, kritiku i výchovná kázání. Existují skladby kritizující agresivitu policie, nespravedlivost soudců či zálety partnerů. Na rozdíl od tanců mladé generace mají písně volný, houpavý rytmus, doprovod tvoří vedle bubnu delikátní puls chřestítek a dalších perkusí, ve zpěvu se střídá - podobně jako v americkém blues - zvolání a odpověď. Projekt je výsledkem mnohaletého úsilí německého hudebníka českého původu Svena Kacirka, který Keňu na svých hudebních expedicích několikrát procestoval. Na albu i na koncertě zpěvačky vystupují stejně jako před africkým publikem, jedná se o ryze autentický projekt, v němž se prolíná syrová živelnost s ženskou laskavostí i něžností.