Pod pultem Kabinetu Radek Pavlovič

V posledním roce hledám způsoby, jak překonávat trudomyslnost. Nechci si ale stěžovat, vnímám, že můj úděl je oproti jiným až směšně lehkej. Ale negativní emoce tu jsou. Naštěstí furt existuje pár ostrůvků mentální hygieny. Nebudu vyjmenovávat všechny, protože je jasný, kam mířím: k hudbě. V roce 2020 jsem nakoupil hodně vinylů. Jako fakt hodně. Kabál byl v tomhle ohledu jeden z nejspolehlivějších dealerů. Jejich kolekce soundtracků je úchvatná. Díky nim mám doma Chernobyl na vinylu. Jirza, hodnej kluk, srdcař a mazaný obchodník v jedné osobě, je kapitán na správným místě. Časy jsou zlé, Kamile, kupuj desky!

Obituary - Slowly We Rot
V sedmnácti jsem si vážně myslel, že death metal je vrchol lidskýho snažení v hudbě. Hrát rychle, technicky, nadoraz a současně tak, aby z toho vylejzaly furt písničky? To je přece ohromnej kumšt. Hrát ale pomalu, jednoduše a furt válcovat, to je teprv věda. Obituary vědí jak. Z titulního songu jejich prvotiny čpí hniloba a odpadávaj kusy bahna. Odkaz na Celtic Frost nesmí chybět. Měl jsem to štěstí zažít Obituary osobně. Jsou to trochu balíci, ale jejich srdce bije pro death metal.

Dillinger Escape Plan - Calculating Infinity
Neškolený uši mýho mladšího já, který do té doby poslouchaly pouze „rovné” kapely, dostaly zabrat. Úvodní riff, sloka, refrén, sloka, refrén, sólo, refrén, refrén. A do tohohle jasně narýsovanýho světa se přiřítilo Calculating Infinity a udělalo mi v hlavě nekonečnej guláš. Možnosti jsou nekonečné, žádné vzorce nemusí platit. Pro mě osobně pořád nejlepší deska jejich diskografie... 43% burnt!

OM - BBC Radio 1
Dlouho jsem se nad tím ofrňoval, protože hype kolem Sleep a OM je trochu trapnej, desky drahý a okamžitě fuč. Jenomže živák z BBC má fakt koule, i když ty songy znáš skrz naskrz z jinejch desek. Tady ale dostaly novou, stejně omamnou atmosféru. Každej muzikant s uměleckýma buňkama by měl nahrát takovou desku. Víte, že to vyšlo na dvou barevných desetipalcích? Nádherná práce a snad odbočka před novou deskou?

Sheeva Yoga / Dog Eggs - split
Rád dávám k dobru, že Sheeva Yoga byla první kapela, co jsem kdy viděl na Obscenu. Mám pro kluky jistou slabost a tenhle split je po všech stránkách povedenej. Powerviolence/thrash na ostravský způsob. Už tradičně k nim patří divnoobal a divnotexty. Ale maká jim to a já doufám, že ještě dlouho bude. Stálice tuzemské scény.

Ted Leo & the Pharmacists - Brutalist Bricks
„He died because he didn't believe in power of punk!” Kdybych tuhle desku neměl, koupil bych si jí. Jenomže já mám od Teda všechno. Power pop/indie punkrock/whatever s krásně zvonivou kytarou a chlapíkem, co má silný punkový kořeny a především v hlavě naprosto jasno. Moc lidí to o mně neví, ale Tedovo album Shake the Sheets mám ve svým životním toptenu na prvním místě. Brutalist Bricks bude jen o pár příček dál.