Pořadatelská: Mikuláš Hamerla

Téměř přesně před rokem se objevily nové komponované večery Softspot v brněnském Kabinetu múz a daly si za cíl jedno: nést se na vlně nejčerstvějšího popu, hyperpopu, rapu, elektroniky i experimentálního folku. Kurátorem těchto večerů, které se konají jednou měsíčně, je stále Mikuláš Hamerla z místních Laokoon, takže na místě bylo zjistit, co chystá nejen v souvislosti s koncertováním dalších umělců.

Co chystáš další dny a týdny?
V listopadu, sedmého, nás čeká Blue Uandi a křest nové desky Laokoon. Na albu najdete i společný track, takže určitě dojde k protnutí obou těles i na pódiu. Prosinec nabídne tuzemské legendy WWW, které doplní mladá producentská krev Wierdsky. Zaručené protáhnutí před splynutím s mísou bramborového salátu. Teď začínáme pracovat na sezóně leden–červen.

Jaký koncert tě v poslední době nadchnul?
Nejsilnější zážitek jsem si letos odnesl z koncertu amerických Florist, kterým nakypřila půdu Nikol Strobach. Nejen že poslední deska Florist mnou doslova prorostla, ale celou atmosféru nesmírně podtrhla lokace Botanické zahrady Malešice. Spolu s postupným západem slunce, povznášejícím klidem živého exteriéru a křehkým projevem Florist vzniklo něco jedinečného.

Jako další bych rád zmínil chycení poměrně vzácného pokémona, a to kapely Dým. Ta zahrála spolu s producentem dné hned na několika zastávkách jeho tour. Obě shows byly výborné a velmi osobní. Zvláště pak vystoupení Dým, které dvojice odehrála zády k publiku, hledíc do noťasu, obalena barevným světlem z projektoru. Celé to působilo jako večer s interprety v jejich obýváku, což pro mě Kabinet, kde se tento koncert pořádaný Vinylou odehrál, do jisté míry vlastně je. Vnímám to místo jako safespace.

Do třetice bych rád zmínil desáté narozeniny Heartnoize. Na těch zahráli společný improvizovaný set Vojtěch Havel a Anna Ruth, což bylo krásné, a vrcholem večera byl ultra hutný set Heith z italského labelu Pan. Prostor Švehlovky a koncerty – masakr. Btw miluju koncerty na sezení. Jen dodám, že stejnou měrou jsem si užil naprostou většinu koncertů v rámci Softspotu, jelikož se snažím zvát nejen to, co je nejvíc aktuální, ale zároveň i to, na co bych já sám šel. Famózní byli polští xDzvonx, mladý bůh BoLs, další polský král šedé zóny Julek Ploski, moje v současnosti nejoblíbenější experimentální rapové těleso mezi patry klid a emočně nejvypjatější skromný velikán Lloydfears, momentálně usazený v Berlíně.

Když se podíváš na koncerty jiných promotérů, koho bys šel podpořit, koho je nutné vidět a slyšet?
Myslím si, že naprosto nejnutnější je dělat koncerty všude. Věc, která podle mého nejvíc ubližuje celému hudebnímu dění u nás, je fixace na centra. Jsem líný člověk, ale za dobrou věcí se klidně projedu a neděje se toho vůbec málo. Asi úplně nejzásadnější jsou pro mne lidi z Heartnoize, ti sem tahají to nejčerstvější, co lze slyšet, ty respektuju bezmezně. Druhá pro mne nejinspirativnější věc jsou velice raritní eventy s názvem Story. Událost je putovní a zažil jsem jen dvě. Jednu v Hranicích na Moravě a druhou v mojí rodné Opavě. Obě z nich spojují sakrální prostory kostelů s niterní, až agresivně progresivní elektronikou. Audiovizuální zážitek na celý život.

Dál se určitě musí zmínit lidé kolem Bukoliky, kteří dle mého letos přinesli nejzajímavější line-up malého festivalu zaměřeného na elektroniku u nás. O to víc mne mrzí, že jsem letos nemohl jet. Ze slovenské části bych jednoznačně zmínil Flaam festival. I když mi pořád uniká, tak tiše obdivuji z povzdáli. Další nesmírně důležité aktivity vykonávají lidi v Ostravě, a to hned dvě party. Jednak lidé kolem Kulturního centra Provoz a druhak večery pořádané hudebním vydavatelství Gin&Platonic ve spolupráci s galerií Plato. Long story short, jezděte do Ostravy, je to super místo.

Osobně miluju Besedu. I když s line-upem to mám vždy tak 50/50, atmosféra celého festu, a to z pozice návštěvníka i interpreta, je ekvivalent dovolené. Creepko a Lunchmeat jsem ještě nenavštívil, nemám prachy, ale kontroluju to. Na závěr bych chtěl zmínit takový boj Davida s Goliášem, a to brněnskou Kafaru. Přestože je trochu z ruky, má krásnou auru, úžasné prostředí a výborný personál, který pracuje srdcem. No a dalo by se jmenovat dál a stejně se na někoho zapomene. A pokud měla tahle otázka být spíše co doporučuji za nadcházející akce? Tak rozhodně Yves Tumor, Puce Mary v rámci Alternativy a vlastně celej fesťák vypadá každý rok úžasně, Yaeji, Slauson Malone 1 nebo Underscores, vše v Praze no.

Jaký máš vztah k sociálním sítím?
Upřímně miluju internet. Jsem na něj napojený jako na kapačku. Líbí se mi, jaký interface svět internetu nabízí. Zároveň je to reálné otroctví a naprostou většinu lidí to spíše otupuje, a to například v pro nás tak důležitém tématu jako je propagace eventů, zájem o kulturu, přehled o ní a vůbec. Eventy jsou podřízeny Facebooku a jakási portfolia umění se kupí na Instagramu. I proto jsem spojil síly s mou milovanou Apolenou Vybíralovou, aby se mnou řešila sítě a lepší prezentaci. Graficky zase spoléhám na práci Kateřiny Procházkové, se kterou jsme letos vymysleli lehce čitelnější vizuální styl Softspot.

Kam nejraději chodíš na jídlo?
V Praze mne strašně zaujaly dvě místa. Japonsko-koreiská restaurace Garam a jeden známý si otevřel podnik Burgerman, obojí velice vysoko na pomyslném leaderboardu. V Brně miluju italskou restauraci Špageta anebo vegan Die Küche, ale nejradši chodím na jídlo domů.