Radio FMz: Andělé, démoni a (nejen) zádové svalstvo

Letem světem, ale taky člověkem skrz naskrz. Nové písničky od Guatemaly přes Ugandu až po Rusko jsou plné ohledávání nejistot a hledání jistot, nahlédneme do zahrady rajských potěšení, ale ještě více tváří tvář sami sobě.

Don Zilla – Bujingo
Producent Don Zilla ještě před několika lety vysedával v internetové kavárně nad FL Studiem a snil o velké budoucnosti. Dnes je pevnou součástí ugandské experimentální elektronické scény a chystá vydání dlouhohrající prvotiny Ekizikiza Mubwengula, která vyjde 18. června na labelu Hakuna Kulala, jež spadá pod mateřský Nyege Nyege Tapes. Vydané tracky Tension a Bujingo jsou chutnými kousky pro fanoušky tribálních (poly)rytmů a experimentální elektroniky. Jak blízko k sobě vlastně mají pohanské slavnosti a ranní klub? Očekáváme desku, kde nebude nic jisté.

Комсомольск - Пятиэтажечка
Daša Derjugina a Arina Andreeva ze skupiny Komsomolsk rády skládají písničky o Moskvě. Se skladbou Pjatietažečka z nového alba Retro se ale ztotožní nejenom Moskvan. Malé pětipatrové paneláky neboli chruščovky (své o tom vědí i v Advojce) zůstaly coby dědictví Stalinova nástupce ve většině ruských měst. V písničce, místy připomínající bohoslužbu, místy soundtrack ze sovětské pohádky, slečny promlouvají k budově jako k dobré přítelkyni. Varují ji před krutostí moderních výškových budov a v jednom z jejich maličkých bytů se snaží rozluštit bručení vodovodních rour. Na featu je Varja Kraminova z kapely ChadnDadn, která se před rokem nečekaně proslavila starší skladbou My segodnja doma (Dneska jsme doma), pomyslnou hymnou lockdownu. Okouzlení vlastní domácností se do této doby hodí.

LSDXOXO – The Devil
„Nechám ďábla, aby mě dobře vojel,“ zazní v otvíráku The Devil nového ípíčka berlínského producenta LSDXOXO, který vyšel před pár dny. Původně filadelfský umělec se etabloval v New Yorku, kde byl hlavní postavou vyhledávané klubové crew GHE20GOTH1K, než před pár lety přesídlil do Berlína. Ghetto house, electro, hardcore i gabba, manipulace s popovými samply, to jsou rovněž charakteristiky jeho vlastní klubové noci Floorgasm. Čtyři tracky z EP Dedicated 2 Disrespect, to jsou čtyři jasné black queer bangery. A singl Sick Bitch, o kterém zahraniční média píší jako o songu špinavého léta dvacet jedna, přináší verše, při nichž se klávesnice rosí potem. Touha, i bolest.

Mabe Fratti – En medio
„Mabe Fratti hraje na cello jako divoký anděl,“ tvrdí djka Mary Anne Hobbs. Z nového singlu En medio divokost úplně neprýští, píseň naopak plyne jako rozvážná, klidná řeka, ale pod její hladinou se odehrává spousta dalších věcí, které vyplynou na povrch až při opakovaném poslechu. Podobné to je i s dalšími skladbami guatemalské umělkyně Mabe Fratti, usazené v Mexiku, album Será que ahora podremos entendernos je omamné i dojemné zároveň. Se skladbou En medio pomáhal Hugo Quezada, obvyklý podezřelý z garážové trojice Exploded View. Sotva zřetelný krautrockový tikot maličko „twinpeaksovské“ baladě náramně sluší. Celé album čekejte na konci června, více o něm najdete v novém čísle Full Moonu příští týden.

Skullcrusher - Cloudy Shoes
Melancholická píseň Damiena Jurada Cloudy Shoes z roku 2010 v sobě nese opravdu tíživé poselství. Snažit se dělat všechno dobře je k zbláznění náročná práce: „Pořád se jen snažím spravit svůj mozek,“ zpívá. Na kompilaci SC 25, která slaví čtvrtstoletí existence labelu Secretly Canadian, se téhle písně ujala Juradova labelová kolegyně Skullcrusher. Držitelka ocenění za nejmetalovější pseudonym pro folkovou zpěvačku tenhle cover zvládla se ctí. A připomněla, že u Cloudy Shoes si můžou poplakávat nejen současníci Damiena Jurada, ale i mileniálové. Mezi řádky jako by při něžné hře na španělku kladla zásadní otázku naší doby: Jak sakra naspořit rezervu, posílit zádové svalstvo, splatit dluhy na sociálce, nezatěžovat životní prostředí a k tomu následovat svoje sny a být každý den vyspalý? Těžko.